Z Čech zasáhá kamenouhelný útvar od jižního konce Orlických Hor na Moravu přes Žampach, Lanškroun, Boskovice až k Moravskému Krumlovu. Tato pánev rosická na mnohých místech přechází nahoře v permský útvar.

Na Moravě však také spodní oddělení kamenouhelného útvaru, zvané Kulm, jest vyvinuto a sice na východní straně Jesenických Hor, kdež klade se na devon a v pruhu souhlasně s devonem uloženém a z břidlic pokry-vačských, aneb z pískovců sestávajícím táhne se od Opavy k Šternberku, Prostějovu a Brnu. Také ještě na východ od Jesenických Hor jest mohutná pánev kamenouhelná, téměř celá však pokrytá mladšími útvary. Dobývá se z flecí hlavně kolem Moravské Ostravy.

V Karpatech jsou pruhy podobné kulmovým břidlicím, které nad devonem leží. Ony podobně obkládají pra-horní jádra. V okolí Dobšiny jsou to tmavé břidlice s význačnými zkamenělinami. Permský útvar v Čechách zastoupen spodním sladkovodním stupněm, tvoří pánev mezi Krkonošemi a Orlickými Horami, která snad vychází na den až u Českého Brodu, Rychnova a České Třebové. Z pánve té učitel Jan Benda podal ve své geologické a mineralogické sbírce z okolí Lomnice pěkné ukázky zkamenělých ryb a přesliček. V západních Čechách pokrývá mnohé pánve kamenouhelné, v ni znenáhla přecházeje, a chová na mnohých místech flec kamenného uhlí, nad ní pak často hořlavý lupek plný znamenitých zkamenělin.

Z Čech táhne se pruh permský na Moravu, pokrývá částečně pánev rosickou a pokračuje až k Moravskému Krumlovu. Chová v sobě často více flecí a na spodu jeho jest mírný přechod, do kamenouhelného útvaru. U Černé Hory na sever od Brna možno na útržku permském rovněž dobře přechod podobný pozorovati.

Na Slovensku súčastňuje se červený pískovec permský na obrubě kol prahorních jader, a to již v Malých Karpatech, pak na západní a severní straně Inovce v Nitranských Horách a dále i v Turčanských Holích, kde vytvořuje Horu Malý Krivaň.

Triasový útvar v Čechách a na Moravě chybí, ve Slezsku malou částí u Odry poblíže Opolje jest vyvinut. Na Slovensku jest rázu alpského. Na západní straně Malých Karpat zastoupen jest vápenci s rohovcem, kolem pohoří Inovce táhne se pruh křemitých vápenců téhož stáří. V Malé Maguře možno dostihnouti triasové vápence a červené sliny, rovněž i na severní straně Žáru. Dále lze zříti stopy na západním úbočí Větrných Holí, severní straně Turčanských Holí a na úpatí Malého Krivaně.

Nižné Tatry se všech stran obklíčeny jsou triasovým vápencem, plným rohovce a se zkamenělinami, které na rozličné stupně ukazují.

Jurský útvar v Čechách vychází v pruhu mezi křídovým útvarem českého Švýcarska a žulou rumburskou. Vrstvy jeho jsou překoceny, spodní nahoře a svrchní dole, a chovají zkameněliny, z nichž na několik stupňů souditi lze. Na Moravě vynikají jurské vápence z planiny třetihorní, tak Polava a Dívčí Hora v Mikulovských Horách. Jiné ostrovy jsou u Kroměříže poblíže Čelechovic v okolí Brna, u Rudic, u Slatiny a j. U Nového Jičína jest velký útržek, u Štramberka plný pěkných zkamenělin, odkud se táhne pruh jurský, často mladšími vrstvami přikrytý přes Slezsko kol Těšína až do Haliče.

Na východě i jihu Beskyd rovněž jsou kusy jurské. Mohutnější pásmo jde údolím Váhu až za Malého Krivaně a pak do Oravského údolí. Zde a pak i kolem Trenčína zastoupeno jest skvrnitými sliny. Podobný pruh jest na západní straně Malých Karpat. Pískovce, vápence i břidlice jurské omezují úpatí Inovce na západní a jižní straně; v Nitranských Horách vyvinuty jsou písčité vápence. V Suchých Horách, Malé Maguře a Žáru jurský útvar dosahuje značného rozšíření a mohutného vyvinutí. Jsou to hlavně červené vápence peckovité s hojným rohovcem, které úpatí horstev těch lemují a odsud na jihozápadní stranu Větrných Holí pokračují.

Ve Vyšších Tatrách zvláště na sever nalézáme červené pískovce a skvrnité sliny, v Nižších Tatrách probíhá jurský pruh zároveň s triasovým jak na severu tak na jihu pohoří toho.

Křídový útvar v Čechách zvláště na severu, severovýchodu a východu velice jest rozšířen, sestávaje z opuk a jílu, někdy také ze slepenců a pískovců. Rozloha jeho dobře je znázorněna na geologických mapách prof. Krejčím, Fricem a Laubem spracovaných a sborem pro přírodovědecký výzkum Čech vydaných, a dále pak na krásných mapách a geologických průřezech, jež sestavil prof. Č. Zahálka. Vrstvy křídové, často nesouhlasně na podkladu svém uložené, byly později hlubokými, vodou způsobenými roklemi od sebe odděleny, tak že přicházejí pouze v útržcích. Křídový útvar v Čechách zastoupen jest pouze svrchním oddělením, jehož nejspodnější stupeň jest usazeninou sladkovodní plnou otisků rostlinných, ostatní mořského původu s množstvím zkamenělin. Z okolí Kutnohorského vystavil cestmistr Filip Huda pěkné dvě ukázky ohromných hlavonožců. Na Moravě útvar tento není v celistvosti, nýbrž spatřuje se obyčejně pod třetihorami v hlubokých údolích. Celistvější pruh lze sledovati od Valašského Meziříčí do Slezska, kdež hlavně kol Štramberka a Frýdku a dále potom u Těšína vyvinut jest v podobě vápenců, břidlic, slínů i pískovců.

Východní hřeben Beskyd jest však téměř zúplna budován vápenci křídovými, které často ráz dolomitický na sebe berou. V Karpatech tvoří křídový útvar pruh na jihu třetihorních vrchů, táhnoucí se od Malých Karpat až ku Malému Krivani a dále i do údolí oravského. Mohutně vyvinut jest též kol Suchých Hor, Malé Magury a Žáru v podobě dolomitů a slínů. Od Malého Krivaně běží rozdělen ve dví a skládá Liptovské Hole.

Třetihorní útvar v Čechách mladšího rázu zastoupen jest sladkovodními usazeninami na severozápadě a pak i na jihu, které v sobě chovají flece hnědého uhlí. Mořské uloženiny jen nepatrnou části z Moravy táhly se do Čech a ostrůvky po nich zbylé zříti možno v okolí Opatova a České Třebové. V době té zmítána byla půda království Českého mocnou činností sopečnou, která vytvořila četné kupy čedičové a na severozápadě hory Doupovské.