Starší třetihory skládají z největšího dílu Beskydy na Moravě jakož i výběžky jejich u Kroměříže a j. Jsou to pískovce neb hrubozrnné slepence, aneb i pískovce s numulity, jak je v okolí Štramberka, u Hustopeče, Slavkova, Vyškova, Holešova, ano i Těšína viděti možno.

V Karpatech třetihory jsou velmi mocně vyvinuty a celý jejich sloh svědčí tomu, že v době, kdy se ukládaly, byla kůra zemská vydána mnohým změnám a násilným převratům.

V Prešpurských Karpatech zříti možno na severním konci numulitové vápence, v Magurských Horách panuje vápenec, přizvaný magurským. V Oravě pánev třetihorní prostírá se po obou stranách až k úpatí Vyšších Tater; v ní možno zjistiti pásmo petrolejové. Také na straně k Nižším Tatrám uložena prostranná pánev, skládající se z vápenců a pískovců. V Horách Nitranských, Suchých a dále v Žáru nalézáme mohutné dolomity i numulitové vápence.

Mladší třetihory jsou dobře vyvinuty v jižní Moravě, tvoříce zde výběžek pánve vídeňské. Hlavní rozložení jejich jest kol Maršových Hor a na Hané, postranními výběžky zasahovaly jednak do Čech do okolí České Třebové, jednak do Slezska i Polska. Někde jsou i stopy po sladkovodních uloženinách, jako u Kyjova, kde došlo se i na hnědé uhlí.

V době mladších třetihor vyvřely na Slovensku obsáhlé hmoty trachytové, které skládají pohoří Ostřihomské, Šťávnicko-Křemnické, Matru a j. Diluvium po celé oblasti česko-slovenské zastoupeno jest štěrky a cihlářskou hlinou. K těm přistupují hlavně na Moravě a pak také částečné na Slovensku hlíny jeskynní, obsahující zbytky, které ku posouzení zvířeny diluvialné a i předhistorického člověka zvláštní jsou důležitosti.

Náplavy mladší, alluvium, mohutněji se vyskytují poblíže větších řek, tak Labe, jižního toku Moravy a řeky Váhu.

Síň tvrdoňské chalupy s kuchyní.

Dle fotografie F. Dvořáka, člena K. Č. F. A.