Podotknouti sluší výslovně, že číslice týkají se obyvatelů všech, bez rozdílu národnosti; neboť tato není s naprostou jistotou nikde konstatována a proto musíme se obmeziti pouze na srovnání krajů úplně českých a úplně německých, ač i to jest dosti nejisté při pomíšení obou národností v našich zemích.

Kdybychom měli oceniti celkový zdravotní stav lidu v zemích našich, musili bychom nejen úmrtnost (mortalitu), nýbrž i nemocnost (morbilitu) znáti; ale tuto zjistiti jest naprostou nemožností a proto posuzujeme stav ten dle číslic úmrtnosti. Tato povšechně vypočtena na 1000 obyv. činí: pro Čechy 27,8‰ pro Moravu 28,3‰, a pro Slezsko 29,2‰.

Rozdělíme-li si ji pak na stupnice a sice: I. 20— 25‰, II. 25,1— 30‰, III. 30,1ž 35‰, tu vidíme, že v Čechách kraj kol Prahy vykazuje stupeň II., v Rudohoří a vůbec severně od Prahy (v krajích průmyslem i hustší lidnatostí oplývajících) jest stupeň II. i III., kdežto s nejmenší úmrtností se shledáváme v kraji jižním a v pruhu od Rokycan k Písku a odtud k Táboru. Podobně i na Moravě vidíme, že úmrtnost stoupá v krajinách průmyslových a ubývá tam, kde se lid rolnictvím zabývá. Slezsko pak vykazuje největší úmrtnost, což — myslím — podmíněno jest méně příznivými poměry životními, než jak je u nás nalézáme.

Pohled do oddělení anthropologického.

Dle fotografie Otty Večerníka, člena K. Č. F. A.

Pokud se příčin úmrtí týče, zajímá nás — mimo nemoci nakažlivé (kterých rozšíření znázorněno nebylo) — nejvíce tuberkulosa. Průměrná číslice praví, že ročně nemocí tou v Čechách zemře z 1000 obyv. 4,0, na Moravě 4,0, v Slezsku 4,4.

Stupně na kartogramu byly: I. 2—3‰, II. 3,1— 4‰, III. 4,1— 5‰, IV. 5,1—6‰. V Čechách jsou nejvíce zatíženy kraje severní, celý pruh od Chebu až po Liberec a severně od Prahy, vykazujíce úmrtnost nemocí tou 4—6‰; východ jeví celkem 4—‰, kdežto jih a jihozápad má nejmenší 2—4‰. Tu vidíme dobře, jak zhoubně působí průmysl: neboť právě krajiny severní mají ho nejvíce. Jih se svým rolnictvem strádá tuberkulosou nejméně.

Na Moravě není v krajích značného rozdílu: úmrtnost stoupá kol Brna a na severu (stupeň III.); na jihu i západu je stupeň I. a II., na východu (doly!) opět stupeň III. Stupně IV., tedy úmrtnost nad 5‰j nenalézáme.

Slezsko jest stejnoměrně zatíženo, jevíc 4—5‰.

Sešlostí věkem umírá z 1000 obyv. ročně v Čechách 3,75, na Moravě 3,6, v Slezsku 3,0. Rozdělení úmrtnosti té sledujíce vidíme, že v Rudohoří a Krkonoších umírá ročně sešlostí věkem ani ne 3‰, že tedy v těchto hornatých krajích není příliš vysoký věk údělem. Jinak neposkytuje rozložení příčiny té dle hejtmanství žádného zvláštního úsudku a zdá se býti dosti nahodilé. Mimo to diagnosa ta nenaznačuje nijak vysoké stáří, jsouc dosti často i nesprávně volena. — Pouze jest nápadno, že i v tomto ohledu vykazuje Slezsko horší poměry než jeho země sesterské.

Zajímavými byly mapky, udávající počet násilné smrti vůbec a sebevraždy zvláště. Průměrné číslo, vypočtené

na 10.000 obyvatel, udává: