Předchozí pohled na ORIGINAL | OCR Následující
str. 102

Pás z valašské koutnice.

aspoň chlévy mívají společný kryt s obydlím; ze síně vedou tu obyčejně dvéře i do chléva. Rozčlenění, že síň od kuchyně není oddělena, zachovává se téměř všeobecně.

Význačny jsou při chalupách valašských vysoké podezdívky, jež podmíněny jsou jednak volbou místa (zadní část zapadá obyčejně do stráně, ve vysoké pak podezdívce přední části umístěn bývá sklépek a chalupa obroubena je na té straně pavláčkou , ale i kde postavena jest chalupa na rovině, bývá vždy podezdívkou povýšena, aby nezamokalo, a zdivo bývá rozšířeno na náspu vždy širokým, často jednostranně nadstaveným okapem. Na náspě kolem celé chalupy ukládají se zásoby »steliva« (suchého listí) a topiva na zimu. U chlévů je dána vyšší podezdívka hnojištěm a oblíbeným mírným sklonem celého dvorka.

Upozorňujíce pouze na zvláště význačné stránky staveb valašských, nesmíme zapomenouti na »komůrku« na půdě, útulek to domácího děvčete, často v národní písni vzpomínaný, a na zahrádku chovající symboly lásky: rozmarýn, bazalku, mari-jánek, léčivou salviju, černý kořeň a vedle toho i prosaické kuchyňské byliny. Tradičná rodinná hruška, jabloň či lípa (zvláště umístěn-li tu včelín) schází zřídka.

Slýchali jsme sami otázky návštěvníků valašské chalupy, proč prý v ní není obrazů svatých, nezbytných pro »venkovskou seknici«; stačilo všimnouti si jen bratrského kancionalu na stole a knih na »kútnici«. Jako podnes živel protestantský je vůči ostatní Moravě pro Valašsko význačný, tak zvláště bylo úmyslem poukázati na slavnou jak tragickou episodku třicetileté války — rebelii valašskou.

Ve vnitřním zařízení byl nutným doplňkem valašské izby v chalupě interieur v krajinském oddělení: tak vypadá byt zámožného gazdy — takto bídného pase-káře; tam »hovija«, tu »úzkobízeň«, tam se jí režný, tu ovesný chléb.

Více než výčtem a popisem předmětů různých, konečně všude přicházejících, zavděčíme se asi čtenářstvu, poukážeme-li na vlastní techniku práce a neobyčejné bohatství případných technických výrazů při stavbě chalupy přicházejících.

Dřeva ku srubení chalupy teše Valach do šířky osmi coulů, nestejná výška na obou koncích vyrovnává se jednak hloubkou vazby, jednak střídavým pokládáním vyšších a nižších konců dřev na sebe. — První dřeva po délní straně chalupy na podezdívku položená slují »podešvy«, první příční dřeva zavazují (»mo-dlují«) se do nich »na velikú kaňu« (zub i z venčí ve vazbě viditelný), další »modlování« je na »malú« nebo »skrytú kaňu«. Nejspodnější trámy příční (ne-vevázané) slují »ledaco« nebo »slepé prahy«. Do »podešev« a »prahů« postaví se vazby dveřové a do třetího trámu od spodu (v čele do čtvrtého) »podokenních prahů«, vpouští se »vázání« okenní. Do ryh, »samic«, dveřového i okenního »vázání« vevazují se dřeva srubová čepem (»samcem«). Podobně vevazují se příčky do zdiva »topéní«. Dřeva vazby nad »závirků« slují »podtrámnice« (vyjímaje nejvyšší pár podle stěn srubu »na smrť« uřezané , podle nichž určuje Valach výšku své chalupy. »Tło« nebo »povał« (strop) izby nesou tři nebo čtyři trámy na příč položené. (Ty bývají často podepřeny vevázaným do srubu trámem na dél »roštem«. Viz hospodu.) Do prvního z nich v čele chalupy zadlabány jsou dva »slepé, krá-korcovité« trámce nesoucí zároveň s nejvyššími »podtrámnicemi« okap pod »svis-lami«. »Tło« v síni a komoře bývá o výšku dvou »podtrámnic« nižší. Ve výšce tohoto »tła« vevázány jsou do příčních stěn trámy nesoucí »podsínkovú« stříšku se střechy chalupy »spuščenú« (nadstavenou, povlovnějšího spádu). Trámy tyto podepřeny jsou »podsinkovým prahem« a sloupky. Nad komorou sroubena je v zadním štítě do výšky »hambálků« »komůrka«. Na trámy stropové váže se (asi tři nebo čtyři dřeva) »sýpka«, poslední délní »kladéní« tvoří »podkrokevnice«. Na vyčnívajících ze srubu trámech kolem celé chalupy zavázána jest »odháňka« nebo »okapový prah«, na »podkrokevnice« vážou se »krokve« spojované »ham-bálky«, na krokve a »okapový práh« nasazují se »námětky«, jimiž se spád střechy mírně láme. Krokve štíty tvořící spojeny jsou kromě hambalky svrchní a spodní »příčkú«, na nichž upevňují se »svisle« (štít), na hořejší příčce upevňuje se i kolmo na svisle postavené polokruhové »bedno kozłubu«. Spodní »šár« (řada) bývá na polokuželovém plášti »kozłuba« (»baně«) ze zašpičatěných šindelů, kolem celé chalupy pouze z přiříznutých (»šárovaných«). Přední svisle zakončeny jsou »ma-kovicú« (»baňkú«), nad zadními svislami končí kalenice přímým sříznutím (»kačer«, pohlavek«, »facka«). Na »svislách« pod kozlubem upevněné prkno s polokruho-


Předchozí   Následující