Stáje, chlévy, kolna a stodola nevynikají ničím rázovitým. V chlévě (maštali) bývá »řízňa« (na řezanku), píce se dobytku dává za jesle zvané »strzúpy«. »Kolňa« jest otevřena a ukládají se pod ní vozy, pluhy a jiné hospodářské náčiní. Stodola dělí se na mlat »humno«, dvě »humenice« po stranách a na »pjatro«.

Výměnek konstrukcí i zařízením vnitřku odpovídá zcela obydlí hospodářovu. Toliko u větších statků opavských — a tak bylo i na výstavě — rozšířen býval výměnek na zad směrem k humnu dvěma malými místnostmi: síňkou pro vojáka a vedle chlévem pro vojenského koně. Vydržování a ubytování vojska bývalo dříve častým břemenem hospodářů opavských, a bohatší stavěli si proto raději již napřed místo, kam by hosta nezvaného mohli umístit.

Statek lašsko-těšínský.

Dle fotografie Hynka Janouška, člena K. Č. F. A.

Proti rozlehlému, členitému a vysokému statku od Opavy dělal domek z Orlové dojem sice mnohem skrovnější, ale tím důkladnější a neméně pevný. Budova je sice nízká, jednoduchý obdélník, stěny článkovány pouze dveřmi a nízkými okénky a složeny z kmenů sotva kůry zbavených; ale kmeny ty jsou neobyčejně silné (až 40 cm, v kraji ještě více), originalním způsobem vázány, rámování oken a dveří massivní — slovem příbytek působí dojmem práce velmi důkladné a originalní. Na zevnějšku dlužno ještě připomenouti, že spáry trámů nejsou vymazovány bílenou hlinou, nýbrž jen mechem ucpány, okna mají před sebou vyčnívající desky vodorovné a střecha kryta šindelem. Jako u staveb valašských a jiných tatranských štít domu nepříliš článkovaný má nejen známý nahoře u hřebenu vybíhající přístřešek, ale i dole na spodu štítu vybíhá do předu plochá stříška šindelová v šíři jednoho metru. Oba konce střechy nesou makovice, pravidlem z hlíny pálené.

Celá chalupa tvoří v plánu obdélník, v jehož čele nalézá se větší sednice s komorou, v středu síň s kuchyní a vzadu opět menší sednice s druhou komorou. Už tímto rozdělením representuje se nám chalupa jako statek bohatší.