Předchozí pohled na ORIGINAL | OCR Následující
str. 125

Motiv z koutnice typu polabského.

Za čičmanským statkem stála na výstavě neveliká rybárna, která netvoříc podstatnou čásť dědiny byla vlastně jen restaurací, stavěnou po vzoru českých rybáren. Pěkné tyto vzory rybárn skoro již vymizely, — shledávali jsme se s nimi dříve po celém břehu Vltavy od Budějovic až k Mělníku a při březích větších řek bohatých rybami ústících do Vltavy. Skoro všechny byly sobě podobny, stejného uspořádání — tak jako rybárny polabské, které mají též svoje zvláštnosti. Rybárna na Národopisné výstavě pořízena dle vzoru staré rybárny holešovické »u Svatošů« do nedávna zvané. Rybárna sama skládá se ze dvou od sebe lišících se stavení těsně k sobě sestavených. Jednopatrové stavení zděné s manzartskou šindelovou střechou přesahující na dvě strany přes pavlače pěknými sloupky ozdobené, obsahovalo dvě místnosti: přízemní, »sklípek« zvanou, silným zdivem ohraničenou s velkým otvorem bez dveří, sloužící za skladiště vrží, košů a kádí, by na slunci nesprahly. V letních měsících též sloužila za jídelnu pro příjemný chládek, také za pracovnu ku pletení sítí a zboží proutěného. Místnost v patře, kam vedly jednoduché dřevěné schody, přečasto i žebřík, sloužila jako srub k uschování lepších věci, prádla, šatů a též i za spíži. V mnohých případech, kdy hrozila povodeň, jako místo bezpečné. Pavláčka, buď s jedné neb se dvou stran směrem k vodě obrácená, sloužila ku sušení sítí a prádla. Těsně vedle stojící stavení přízemní, roubené, se střechou též šindelem krytou a na jedné straně lomenicí a poklopem nad dveřmi chléva opatřenou, skládalo se ze dvou místností; — z prostorné světnice a chléva. Ze světnice vedly dvéře přímo na zápraží, které bylo o jeden i více stupňů zvýšené a zábradlím často opatřené. Střecha přesahovala přes zápraží. Někdy byla světnice spojena dveřmi s chlévem. Na zadní straně rybárny byly zahrady ovocné, po straně zahrádka na zeleninu a květiny málokdy scházela. Před rybárnou postaveno bylo z pravidla několik kolů ku rozvěšení sítí. Plot kolem zahrádky býval z proutí pletený tak, že koly narážely se do země a mezi tím se proplétaly vrbové pruty; méně spatřujeme ploty košatinové.

Plány zhotovil stavitel J. Seifert s arch. B. Dvořákem a stavbu provedl mistr tesařský Pokorný z Holešovic, vnitř

zařízení obstaral majitel rybářského závodu Vaňha.

    B. Dvořák.

ČESKÝ MLÝN.

@II@2@ ČESKÝ MLÝN. Mezi rybárnou a chalupou jihočeskou, v zátiší dvou vrb, které stářím shrbeny skláněly se hluboko k hladině potoka ve hlubokém korytu tekoucího, uzavíralo severovýchodní oblouk staveb venkovských skromné, ale při vší jednoduchosti vzhledné a útulné stavení, s oprýskanými stěnami a omšenou příkrou střechou, na níž rozsochaté růžice netřesku výmluvně svědčily o tom, že majitel jeho nestará se valně o to, aby jeho obydlí skvělo se stále ve svátečním úboru. V hodinách odpoledních oznamoval již zdálí klepot každému venkovanu povědomý, že stavba ta věnována jest starodávnému řemeslu mlynářskému, a každý, kdo blíže přistoupil, ihned seznal, že pan otec není statky pozemskými zbytečnou měrou přetížen.

Architekt Ed. Sochor, jemuž připadlo mlýn navrhnouti i vystavěti, zhostil se úkolu svého způsobem následujícím. Poněvadž náklad na stavbu povolený nebyl valný, musil se sice projektant omeziti a nebrati ohledu na místnosti obydelné, které ovšem ve mlýnech českých jsou velmi zajímavé a honosí se mnohou svérázností; přece však hlavní části zařízení každého mlýna, mlýnice a šalanda, poskytly možnost předvésti právě nejdůležitější a nejvýznačnější typ mlýnu českého, mlýnu malého, o jednom složení, jak je nalézáme všude na potocích vlasti naší.

Nějakého určitého typu krajinského mlýn výstavní neznázorňoval — celé vyřešení stavební vyplynulo čistě jen z půdorysu, jak toho právě vyžadovalo umístění mlýnice a šalandy. Dle toho také střecha nebyla vyvinuta v štít, nýbrž jako střecha valbová (na všechny strany sešikmená). Toto odpovídá skutečnému stavu věcí při starých venkovských mlýnech českých, které na rozdíl od mlýnů panských druhdy štítů neměly.

Aby navrhovatel docílil na této cestě žádoucí správnosti, volil za základ celé stavby zařízení přímo ze starých mlýnů přenešené. Hlavní část tohoto zařízení hranice, t. j. kostra, v níž uloženo jest mlýnské ústrojí, přenesena byla ze starého mlýna z Hlubočep a i veškero ostatní zařízení bylo přeneseno z různých starých mlýnů, položených jednak na Rado-


Předchozí   Následující