tínském potoce, jednak na Smolnickém potoce, vlévajícím se u Radonic do Ohře. Tak větrák (starý mlejnek) pochází z Břinkova, staré pytlování, t. zv. brabčáky z Brloha atd. Veškeré zařízení jest zcela staré a pochází ze století XVII. Tak zvaná zanáška čili první vyšší podlaha vedle hranice nebyla do mlýna výstavního pojmuta, poněvadž jest to součást pozdější, rovněž hever, jakých užíváno ve mlýnech vystrácích (vystrkovacích) ku zastavení kamene při současném běhu kola vodního nebyl dán do mlýna, nýbrž položen mimo mlýn.

Zařízen jest mlýn výstavní, jako veškeré malé mlýny na potocích, na vrchní vodu. Poněvadž pak nebylo žádné nádržky vodní, užito za takovou vantrok samých, t. j. žlabu, kterým voda na kolo se přivádí. Kolo vodní poháněno bylo vodou, která z potoka pumpou do vantrok opět se zvedala a tak stále kolovala. Zařízením tímto docíleno však přece, že mlýn poháněn byl vodou a činil dojem skutečnosti.

Šalanda v českém mlýně.

Dle fotografie F. Dvořáka, člena K. Č. F A.

@II@2@.JIHOČESKÝ STATEK Mlýnem a jihočeským statkem opouštíme řadu vesnických obydlí z Moravy, Slezska a Uher. Slovenska, a počínáme řadu pocházející z království. Jestli již u dřívějších bylo nápadno, že většinou náležejí lidem již zámožnějším až na chudou chatu kopaničárskou, tedy u staveb z království tato okolnost zvláště vyniká. Až na chalupu z Jaroměřska máme před sebou vlastní řadu bohatých selských statků, jichž zařízení, rozsáhlost a vnitřní život nepodávají přesného obrazu života a bytu veškerého našeho venkovského lidu. Ale věcné obtíže, byly tomu na překážku, znázorniti byt a život i méně zámožných tříd venskovských a mimo to rozhodoval i ohled stavitelský, neboť i lidové stavitelství přece jen poměrně nejlépe mohlo rozvinouti všecky své krásy při stavbě bohatších obydlí selských. — Zevrubněji přikročujeme ku statku prvému.

Tento vlastně zastupuje více druhů statků jihočeských. Původně pomýšleno na to, aby krojem i mluvou rázovitá. Blata také bytem v dědině byla znázorněna a měl se vystavěti statek blatský, jenž dosti by byl nalezl vzorů. I stavby z okolí Blaníka aneb jižnější od Lišova a jiné by byly dosti poskytly látky a zasluhovaly by napodobení na výstavě národopisné.

Pro finanční obtíže bohužel nemohlo vyhověti se všem přáním a byl pouze zbudován statek, jaké asi bývají po obou stranách středního toku Vltavy. Plán k němu zhotovil p. architekt Ant. Makovec. Potřebných rad a pokynů poskytl mu p. Čeněk Habart, učitel v Petrovicích u Sedlčan, jehož četných fotografií a studií selských stavení v okolí dobře bylo lze užiti. Stavbu provedl p. Ant. Kubeš. Tak, jak statek na výstavě jest postaven, má svůj vzor, pokud jde o stavení obytná a chlévy, ve statku pana Václava Koutníka ve Vilasově Lhotě. Sýpky vzaty jsou z Bratřikovic, a některé podrobnosti jsou napodobeny dle statku Žemličkova ze Žemličkovy Lhoty.—