Síň s černou komorou má dva vchody s obou stran statku. Vchody nejsou přímo proti sobě, neboť proti hlavnímu vchodu z nádvoří je stěna uzavírající pec, a celá síň má podobu lomené čáry. Při vchodu na vnějšek nalézá se černá kuchyň. Ze síně vedou též schody na půdu. Zadní zvláštní světnice všelijak se využitkuje. Může být výměnkem i komorou, pro dospělé děti a pod.

K popisu ještě dodáváme, že dvéře u sednice, komory a síně byly skládány jednokřídle s výplněmi bez zvláštních ozdob, kování bylo na závěsy a zámky na vnitřní straně vždy upevněné a kované kliky beze všech zvláštností. Dvéře do chléva a na zadní straně ze síně byly svlakové u chléva na petlici a u síně na dřevěnou zástrku neb na řemínek (na západ). U chlévu a koníren, byly-li dvéře ku polední straně obráceny, byly dvéře dvojité, jedny na svlak a druhé obyčejně branka laťová, která se zavírala v létě pouze půl výšky tralářové, poslední zůstávaly zavřené v parných dnech.

Zevně sluší na stavení všimnouti si střechy kryté došky se šindelovými okraji, jednoduché lomenice se silné přečnívající střechou, kalenec je kryt dvojnásobně drnem a zakončen dvěma makovicemi, se třemi ukončujícími hřebíky. Tesaři vždy končili stavbu těmito hřeby, a při zarážení každého odříkávali: »Ve jménu Otce i Syna i Ducha Sv. Amen.«

Strana do dvora od rohu až ke dveřím opatřena jest pavláčkou, v této části střecha prodloužena jest až přes pavláčku, kteráž jmenovitě v létě slouží k besedování, též k umístění nádobí. Dlažba její jakož i zápraží vykládáno jest žulovými kameny. Nad lavičkou po straně okna věšívají se jeřabinové věnce na znamení, že je svobodné děvče ve stavení, třeba by to celá ves dobře i okolí věděly. Pavláčka je okrášlena ozdobným zábradlím a vkusnými sloupy. Protože půda, na níž celý statek stojí, bývá nerovná, upravuje se rovina základní podezdívkou z kamene. Na výstavě hlavní světnice byla dle pravdivých vzorů řádně vypravena, zadní světnice s černou kuchyní pronajata byla sl. Marii Procházkové, kteráž s děvčaty v kroji blatském pekla a prodávala tam koláče, mléko a máslo a p.

Chlévy mají taktéž roubené stěny kryté došky a kalence střech jejich jsou kryty dvojitou vrstvou drnu. Sýpky proti obydelnému stavení jsou dole zděny, a tam umístěny bývají chlévy; k vlastním sýpkám pak jde se po schodech a tato hoření část opatřena bývá ozdobnou pavláčkou a sestává z roubených stěn. Střecha opět jest kryta došky nebo šindelem. Před sýpkou na dvoře bývá hnojiště beze všeho zvláštního ohraničení, nanejvýš obloženo žulovým kamenem.

Zahrádky kol statků chalup obehnány bývají nejobyčejněji kamennou zídkou nepříliš vysokou; v zahrádkách nasázeny jsou při okraji kdyně, které zakrývají listím zídku a tvoří pěkný věnec kolem zahrádky. Uvnitř se sází rozličná zelenina, však petržel a celer nikdy nechybí. V zahrádce pod okny sednic byly též květiny a léčivé byliny, máta, šalvěj, jiřiny, pivoňky, měsíčky, boží dřevec, kde jsou svobodná děvčata a hledí si zahrádky, tam spatříme růže a karafiaty.

Sednice jihočeského statku.

Kreslil F. Engelmüller.