Chodský statek.

Dle fotografie H. Janouška, člena K. Č. F. A.

vyšší. Vysoký musil se spíše shýbnout, za to prošlo se volně i když neslo se plné ruce. Oblouk sklenutý nahoře byl ostrý a s kroužením počínalo se asi v polovici výšky. Pro zavírání na řetěz zazděn byl do středu zdiva kus dřeva, do něhož zarážela se skoba pro řetěz. Podobný vchod okrouhlý býval do sklepa a do kůlen. Je-li dům dřevěný, je vchod čtverhranný a veřeje i práh jsou sroubeny již se stěnami. Ze síně (z »domu«) vedly schody na »punebí«, dále jest tam vchod do sence a do sklepa. V síni také stojí »halmárka«, nějaký kus nářadí a p. Podlaha je pouze upěchována a stěny nejsou bíleny. Sence a sklep jsou nejdůležitějšími místnostmi Chodského statku. Vejdeme nejdříve do sklepa. Sklep chodský jest zvláštností chodskou, jaké není v ostatním stavitelství českoslovanského lidu. Jest to místnost pevná, tmavá a k vůli pevnosti ode dávna zděná, ačkoliv umístěna jest v části budovy, jež slove srub, což svědčí o původním stavitelství dřevěném. Zdi bývají až jeden metr silné a obyčejně ze dvou stran (na náves a do dvora) úzkými otvory jako střílnami přerušeny. Stropy zhotoveny jsou ze silných trámů. Sklep sám jest patrový a opatřen zvláštní valbovou střechou, jež vyniká nad ostatní střechy. Půdorys jest čtverec aneb slabý obdélník. Podlaha není žádná, nýbrž jest to pouze země dobře upěchovana. Za dveřmi v pravo z kuchyně až do sklepa vybíhá pec, dále stojí schody na sýpku a za těmi vidíme čtvercový otvor šíje do jámy. Sklepa užívá hospodyně a umisťuje tam kadečky se zelím, uzeninu, chléb, máslo. Bochníky chleba klade na lisu. skládající se ze dvou tyčí, spojených na konci švinhami. Lisa přiváže se k trámům na stropě a každý bochník visí ve vzduchu, aby se naň myši nedostaly. Dále jsou tu malované truhly, šaty, všeliké zásoby, často i lože pro mladší členy rodiny.

Vystoupíme-li po schodech, ociťujeme se v místnosti stejně pevné a temné, jako ve sklepě. Jen strop je poněkud nižší a podlaha důkladnější. Slouží místnost ta za sýpku a ukládá se zde peří, mouka, zásoby, peřiny. Odtud možno vystoupiti až do podkroví, kde vše vypadá jako v prvním patře, jenže strop schází. Místo něho jsou pouhá ham-balka, a zde říká se na srubu. Na srubu sušívá se prádlo a na hambalkách bývá sušené ovoce.

Střecha na srubu má celou valbu, to jest její roh na náves je sražen po celé šířce až po zeď. Krytba je

šindelová; střecha srubu vyniká nad ostatní střechy. Dnes již srubů najde se na Chodsku málo, také slovo již zaniklo

ve svém původním významu a užívá se ho na nejvýše tam, kde srub stojí o samotě. Střecha srubu bývá šindelová

a k ochraně roubení je po obou stranách dlouhé odvedení. V průčelí na náves k témuž účelu je prkenné pěření, které

však k roubení nepřiléhá, nýbrž jest od něho asi 2 dm vzdáleno. Proti okénkům v roubení jsou vyřezána též okénka