v pěření. Pěření zakrývá cele roubení a vystupuje až do hřebenu. Při chalupách srubů nebývá. Síň (dum) zabírá zároveň spolu kuchyni.

Kuchyně na statcích chodských byla tak zvaná černá a na ní spočíval veliký otevřený komín, jehož zdivo ze dvou stran v úhlu dosahovalo až na zem, druhé dvě zdi spočívaly na klenutí. Mimo komín skýtá kuchyně místa vyzděnému ohništi, byla zde též »hústa« do kamen v senci a do pece na chléb, při čemž pec, jak již podotčeno, vystrčena byla v oblouku do sklepa. Ohniště bylo zděná krychle, o něco širší a delší než vyšší (šířka byla asi 1 m); plocha svrchní byla vyrovnána cihlami. Stavěno bylo naproti dveřím v pravém rohu kuchyně těsně u zdi. Na ohništi stával kotel na prádlo, plech na lívance, v pánvích rozehřívalo se máslo a pekly šišky. V létě vařilo se tam jídlo vůbec, aby nemusilo se topit v kamnech. Hústa do kamen byl otvor čtyrhranný, nahoře málo oblý, asi tři čtvrti metrů velký. Vidlicemi na dlouhé dřevěné násadě stavěly se tam hrnce, často ohromné dvojucháče. Do peci vedla hústa o něco menší. Nad hústy bývaly capouchy. Konečně byla v černé kuchyni kadečka s popelem, z něhož se připravoval louh. Celá místnost bývala plna dýmu, jenž kuchyni učinil opravdu černou.

Proti sklepu ze síně jde se do sence. Vchod je vždy čtyřhranný a veřeji opatřen. Dvéře visí na kovaných stežejích a jsou jednokřídlé, z jednoduchého prkenného kříže zdělány a zasazeny do obdélníkového rámu, tak že se podobají oknu o čtyřech tabulích. Na starších dvorech otvíraly se dvéře ven do domu, a ne do sence, a zavíraly se na vodbičku. Sence chodská jest velice prostranná, nicméně panuje v ní temno. Jest sroubena ze stěn neotesaných, jen suky a kůra jsou odstraněny. Dřeva spojena jsou v rozích rybinovitým plátem. Aby stěny nevybočily ze svého místa, zasazovaly se do nich »možny«, to jest silné dřevěné hřeby, na obou koncích přiostřené. Trámy v senci se nebílily. Štěrbiny mezi nimi se vyplnily mechem a na mech nalepila se lišta hlíny, která se vybílila. Takováto vylištovaná sence byla Chodům nejmilejší.

Kouř ze starodávného svícení zatemnil časem stěny i lišty, někdy přímo hospodář načernil lišty sám černidlem z capouchu, t. j. sazemi. Místo lišt natlouklo se někdy do stěn klínečků, jež z pola ze stěny vyčnívaly a stěny olepily se hlinou, kterouž tyto klínečky nenechaly odpadati. Někdy zatloukly se i strusky kovářské, aby spolu s hlinou klínečky lépe držely. Sence, sroubené z otesaného dříví nebo zděné jsou vzácností.

Velkou práci dali si Chodové se stropem, aby byl pevný a aby držel teplo. Nejraději dělávali stropy »půval-kové«, to jest složené z malých, kulatých, neotesaných dřev, z nichž jen kůra byla oloupána. Na tyto půvalky napěchováno lepenky, jiní obalovali je slamou a na slámu nalepili hlínu, pak takto sdělaný strop opatřili lepenkou a omazali a zarovnali hlinou. Někdy se mezery bílily, ale i tyto i nenatřené zbarveny byly záhy kouřem na hnědo. Místo půvalkových byly někdy stropy prkenné. Podlaha byla obyčejně prkenná. Sence bývá obdélník o málo delší ve směru od dveří ke stolu než širší, a plocha měřívá 35—40 m2. Přes tuto prostornost bývá temna, neboť již jednak stěny i strop jsou temny, jednak malá okna mnoho světla nepouštějí. Sence mívá dvě, nejvýše tři okna, každé v jediném rámu, jenž otvírá se dovnitř. Zvenčí opatřena bývají dřevěnými okenicemi.

Aby okno přiléhalo, vkládán do otvoru pro okno silný prkenný trám, vnitř vyražený. Vroubené senci přisekaly se již náležitě stěny a do stěn zapustily se sloupy. Okna zasklívána šesti hrannými kolečky, olovem spojovanými. Květiny za okny jsou řídké, překážely by světlu, již dosti sporému. Pokud se pěstují, nalézáme rozmarinu, bazalky, muškát a j. V zimě vykládají se mechem anebo pilinami a okrašlují se zrny řeřábovými.

Rozhlédněme se po světnici. Hned za dveřmi nalézáme kamna, na druhé straně suden na lavici, v protějším rohu u okna stůl a proti němu lože. Uprostřed stropu je visací krb opatřený otvorem, kterým odvádí se dřevěným komínem kouř. Kamna stávala obyčejně na prosté podezdívce a byla nevysoká. V podezdívce býval vyzděn otvor, kde schovávala se louč a v zimě schovávaly se slepice. Na podezdívce pak stála kachlová kamna. Spodní řada měla na vnější straně římsovou obrubu. V ní také zazděn je kamnovec, přikrytý prkénky. Pak následovaly ještě dva pásy kamenů. Hoření pás (svrchnice) je poněkud menší než dolní a zůstává mezi ním a stěnou prostor »na zídce«. Uprostřed svrchnice byla trouba pro pečení. Vynechával se též prostor nad podezdívkou mezi kamny a stěnou na druhé straně, ale širší, tak zvané »zákamní«, které zvláště v zimě ode všech zmrzlých bylo toužebně hledáno. Někdy býval jeden kachlík dovnitř vypouklý a zevně vydutý, a do takto vzniklé kapličky schovávala se jídla, jež neměla vystydnouti. Jednotlivé kachly vynikaly políváním, nikoli však ozdobností. Mezi kamny a dveřmi stával mimo kamna ještě zvláštní zděný krb, který sloužil k vaření i k svícení. Nejvíce vařilo se na něm v létě, aby se kamna nerozpalovala, večer pálila se na něm louč, jež osvětlovala sence.

Mimo tento krb byl uprostřed sence krb »vysatej.« Visíval na zvláštním železném oku, aneb měl-li níže viseti, na řetězu upevněném ve stropě. Na něm rozdělávalo se za dlouhých studených večerů. Všickni sedli kolem, každý měl z něho dosti světla i tepla. Jmenovitě při přástkách konal služby nejlepší. Pod krbem stával škopek s vodou, do něhož padaly oharky a jiskry. Někdy místo škopku byla kamenná deska, opotřebovaný mlýnský kámen. Nad krbem, udělal se ve stropě čtverhranný otvor na punebí, a z punebí odcházel dým děrami a štěrbinami, kudy mohl. Jindy urobili prkenný komín, jenž odváděl dým střechou ven. Při ústí míval záklopku opatřenou provázky, jimiž se tato ze světnice otvírala a zavírala. Za dne pověsil se visatý krb na hřebík u dveří.

Na téže straně, co kamna, bývá lože, důkladné, prostranné, všelijak vyřezávané a bohatými květy malované. Vystlání sestávalo ze slámy, kryté poslamkou, pak šestiloketní spodnice, osmiloketní peřiny, na to ze dvou tříloketních polštářů a na vrchu z osmileketní prachové svrchnice. Povlečení jest z pestrého domácího kanafasu. Toto vystlání, sloužilo ovšem méně praktické potřebě, než bylo spíše pro parádu nebo výbavu a p. Větší rodina nesměstnala se ovšem na toto jediné lože a mívala lůžka i v jiných místnostech, přirozeně méně ozdobná a méně vystlaná.