Vyvázání okapu oravského.

Nakreslil arch. D. Jurkovič.

Z hanáckých statků máme dobrý vzor na výstavišti ve skupině lidových staveb. Několik pěkných modelů, které nám byly zaslány, nezasluhuje zvláštní vzpomínky; všecky shodovaly se v půdorysu a stavbě s gruntem ve vsi národopisné. Avšak přece dlužno zmíniti se o rozdílu staveb statků na Kroměřížsku a Olomoucku. V jihohanácké části jsou žudry, typické to části obydlí, buď malé aneb přeměněny ve výstupky a nad vchodem okrášlené buď malbou neb řezbou ornamentů z omítky. V Olomoucku nalezneme žudry prostranné, ač také již po skrovnu a pouze jen u sedláků pololáníků. Chalupníci čtvrtláníci a menší chaloupky neměli té privileje stavěti sobě žudrů. Statky hanácké jsou dřevěné, později i zděné z největší části, vyjma obytnou světnici, která bývá roubená a vnitř na půl cihly vyzděná neb lepenicí vymazaná. Krytina nejčastěji došková, méně šindelová s došky. Vazba střechy nezasluhuje zvláštního upozornění, bývá skoro vždy hambalková.

Pěkný vzor útulných chaloupek z Horácka podává nám bu-kovská chaloupka z okolí Boskovic,*) jejíž model byl vystaven. Chaloupky pohorské, kryté šindelem a došky neb pouze šindelem,

vynikají jak svojí útulností, tak malebností. Vcházíme do přístřešku jakousi brankou, odkud možno dostati se do chléva, stodoly a obydlí hospodáře. Přístřešek dlážděný ohraničen do dvora zábradlím, někdy ale celý zabedněn a tvoří síňku, kryt bývá pokračováním střechy z chalupy. Hospodářovo obydlí bývá skrovné, skládá se ze světnice, síňky s ohništěm a komory. Chlév sousedící s komorou a síní, prostranný pro jednu neb dvě kravky, dostačí pro skrovného chalupníka. Před okny hospodáře málokde chybí zahrádka květinová, ovocná a zeleninová nalézá se po straně chalupy.

Statek z Mokrých Lažců u Opavy*) není sice jedním ze zvlášť typických statků slezských, ale přece zasluhuje model jeho povšimnutí. Tak jako pěkný model lašské chalupy z Orlové ve Slezsku těšínském. O stavitelství slezském jsme dříve již promluvili (opavský statek, chalupa lašská).

A nyní vstupme přes hranice do Čech a shledáme se se stavbami v krajích od Krkonoš až k Labi, které v dřevěné renaissanci zaujímají první místo mezi všemi stavbami českoslovanskými. S nejpěknějšími vzory potkáváme se v okolí Jaroměře a Turnova. Ve skupině staveb národopisných na výstavě zastoupeny jsou vzory krásného statku pojizerského a chalupy jaroměřské. Z modelů zamlouval se nejvíce statek z Čáslavek od Jaroměře,*) jenž v půdorysu podobá se statkům východočeským.

Vstoupíme-li vraty, které v kosém úhlu dvora podoby čtverce se nalézají, spatříme před sebou obydlí hospodáře, v levo chlévy a v pravo stodolu s kolnami. Do obydlí hospodáře vcházíme z vysokého dlážděného záspí, dveřmi s dřevěným zámkem: nejprve vstoupíme do klenuté síně, ve které nalézá se též kuchyně s pecí a prskem, v pravo vedou dvéře do roubené seknice a v levo do zděné komory. Ze záspí vchází se též do řezárny, kde často nalézala se čele-dínská almara a truhla k uschování šatů, postroje na koně, truhla na oves a řezací stolice na řezanku. V patře na sloupech do dvora nalézala se typická světnička »špásovna« s pavláčkou. Chlévy jsou zděné a klenuté. Kolny dvě, otevřená a zavřená slouží k uschování hospodářského nářadí. Statek se všech stran vyjma k návsi obehnán zahradami ovocnými, v nichž často spatřujeme několik špalků včel. Krytina střechy došková, obroubená ze stran i na hřebeně šindelem a sluší dodati, že úhlednější a trvanlivější krytiny doškové nenajdeme na žádné podobné stavbě, a zasluhují doškáři pojizerští a jaroměřští plného uznání.

Z modelů, které byly vystaveny, nesmíme opomenouti chalupu ze Lhoty Bradlecké v Jičínsku, která zvlášť význačná jest krásně provedenou lomenicí. Z hořického odboru vystaveny krásné lomenice s nápisy do nejmenších detailů provedené, a to chalupy ve Vojicích a mlýna v Ouhlejově.

Sejdeme do bohatých polabských krajin, kde bohužel málo se nám zachovalo památek lidového stavitelství. Brzy zhostily se krajiny polabské národní svéráznosti pod nátlakem novot, kterým také podlehly. Malebné dřevěné chalupy a statky změněny ve zděné stavby, kryté těžkou krytinou taškovou neb břidlovou. Jen v krajinách méně bohatých, méně komunikovaných udrželo se a také poskrovnu lidové umění na naše doby. Zajímavé zbytky dřevěných obydlí v Polabí nacházíme dosud v Hrobčanech a Kostomlatkách na Bydžovsku, Přeloučsku a Kralohradecku. Dobrý vzor vidíme na modelu statku z Bezděkova v kraji přeloučském. Roubený statek krytý došky a šindelem, s lomenicí vkusně deštěnou a lištovanou, místy červenou barvou okrášlenou. Též model chalupy ve Starém Přerově od Lysé n. L. dosti zajímavosti ukazuje.

Ve vsi národopisné poznali jsme bohatý statek východočeský; ale nesmíme zapomínati na malebné chaloupky pohorské, které na české straně pohoří Českomoravského ano i hlouběji v kraji východočeském nalezneme. Chalupa postavena bývá v mírném svahu, v předu na vysoké podezdívce z neomítaného kamene: skládá se z roubení světnice (seknice), síně s ohništěm, komory, chléva pro kravky a kolny, obyčejně všechny místnosti pod jednou střechou doškovou neb šindelovou se nalézají. K cestě obrácena pěkně deštěná lomenice s kabřincem a nápisy neb malovanými květy.