Předchozí pohled na ORIGINAL | OCR Následující
str. 147

V přední části chalupy pod okny světnice nalezneme malebně provedené pavláčky, které se často táhnou kol chalupy, a to na straně do dvora od vchodu do síně a po celém průčelí. Ve dvoře, který má podobu obdélníka se svahem ku vjezdu (k silnici), stojí v zadní části stodůlka typická, roubená s doškovou střechou, a mnohdy došky sahají až k zemi, jak bylo viděti na pěkném modelu stodoly východočeské, jejž vystavil odbor hlinecký. Pod kolnou bývá lehký fasuňkový vozík (kraváček) a jiné hospodářské nářadí též lehké, aby kravky, které nastupují místo koní, se neutahaly. Ohražení dvora a zahrádek bývá nejčastěji nízkou kamennou zídkou, z kamene pouze vyrovnaného, na kterou kladou se ještě otýpky chrasti, aneb plaňkovým plotem.

Z jižních Čech sešlo se málo modelů lidových staveb a přece tolik zajímavých památek stavitelství možno spatřiti v těch krajích, kam novoty nevnikly a svéráznost neporušily. Pěkné vzory lidových staveb jižních Čech spatřili jsme ve vsi národopisné na statku chodském a jihočeském; z modelů zasluhují pozornosti statek z Rynárce u Pelhřimova a statek z Kokšína u Klatov.

Přicházíme do okresu slanského*) kde spatříme zvláštní způsob staveb lepenicových a hrážděných, dle mnohých kritiků lidových staveb původu německého. I kdyby tomu tak bylo a použilo se způsobu cizího při provádění stavby, přece celek, tvar a detaily nezaprou lidové stavitelství české, jak možno i na malém důkazu vystaveného modelu statku slanského spatřiti. Vstoupíme brankou, která se nachází v sousedství vrat osazených ve zděných pilířích, do


Model statku ze Slanska.

Reprodukce dle fotografie.

dvora podoby obdélníkové. Na levé straně spatříme patrové obydlí hospodáře, v pravo srub s chlévy a v zadní části dvora stodolu. Obydlí hospodáře je v přízemí zděné, v patře lepenicové, ale někdy bývá jen přízemní na vysoké podezdívce, v mnoha případech z neomítaného kamene. Lepenicové stěny zhotovovaly se tak, že mezery trámové kostry vyplnily se bidly, opletenými, slamou, a z obou stran se červenkou (hlína cihlářská) omazaly. V přízemku obydlí hospodáře nalézala se světnice, přístupná že síně, v. které umístěna byla kuchyňka s ohništěm. Na opačné straně světnice byl vchod ze síně do světničky, v níž uschovány šaty nedělní, peřiny v truhlách, kanafas; též sloužila za ložnici, měl-li hospodář hosti.

V přízemí nalézá se komora přístupná ze záhrobně (zápraží) a slouží za spížník neb pícník (řezárnu) neb hospodářskou komoru. Po dřevěných schodech vchází se na pavlač prvého patra, kde nalézá se obydlí výměnkáře, skládající se ze světnice, síně a komory. Vedle s východem na pavlač nalézá sé komora zvláštní, kde bývá uloženo ovoce, mouka, rozličné vaření a mnohdy i starý nábytek. Střecha krytá dochy končila vkusně deštěnou lomenicí. Na zadní straně hospodářova obydlí přistavena polokřytá kolna na vozy a hospodářské nářadí. Chlévy a srub tvořily stavení od ostatních budov oddělené, přízemek zděný neomítaný sloužil za chlévy a konírnu, v patře lepenicovém pak nalézaly se sýpky a komora. Střecha bez lomenic kryta bývá došky. V prostřed dvora nalézá se studna na rumpál. Stodola, která se nachází v pozadí dvora, jest celá lepenicová na nízké podezdívce se střechou krytou došky; Na hřeben krytiny doškové často kladl se drn nebo rozčesnuté došky máčené v řídké mazanici. Prasečí chlívky a kurníky neposkytují nic zvláštního. Ohražení dálo se částečně zdí buď z omítnutého neb neomítnutého zdiva, mnohdy porostlou drnem a netřeskem, částečně laťovým plotem.


*)Viz přílohu »Půdorysy modelů«.

Předchozí   Následující