nikdy se neukracují, nýbrž plnou měrou pouštějí, aby byl »feďver« dokonalý. Kdo ženě kytu strhá, ten ji za vlasy povláčí, co je nejbolestnější pro ženu.

Vlasy mastí si máslem neb také jinou mastí, aby dobře přiléhaly a pohromadě se držely; mladuše natírají vlasy medem.

Ozdoba dívčí hlavy. Ozdobou dívčí hlavy a odznakem panenství jest »veneček«. (»venček«, »vienok«, »veniec«), uvitý z květin přírodních aneb koupený v krámě z květin umělých, a upravují si ho na vrch hlavy. Věneček nosí dívky v neděli neb ve svátek do kostela a pak na svatbu co družice, zvláště zdobí se tím mladucha. Nejčastěji však místo věnce užívá se »parta«. Je to pruh ozdobený vyšíváním, perlami, který vkládá se co diadem na hlavu, vzadu svazuje se šňůrkou a ověšuje množstvím pestrobarevných stuh. Party jsou rozličné velikosti i formy na 2—3 cm široké pásiky, až 20 i více cm vysoké cilindry. Některá parta má podobu koruny, jiná je zlatá páska, nad níž vztyčen oblouk nesoucí střapec perel, drátků, pentliček a p. Někde na partu ukládají ještě i věneček. Parta právě tak jako věnec jest odznakem panenství a dívka béře ji naposled ke sňatku před oltář. Věnec i partu začíná děvče nositi v 13.—16. roce, když se stává dívkou.

Zemřelé panně kladou na hlavu do rakve také věneček a když táhne pohřební průvod, nese před rakví mládenec na talíři věneček. Kvítím (»kytkou«) zdobí si děvčata také roucha svá a nosí si kytku také co »voňačku« do kostela nebo na tanec. V zimě nahrazuje voňačku citron nebo jablko.

Rubáč, spodník, košela. Za nejstarší původní oděv nutno považovati »rubáč« (také i »rubáš«), který nosí výlučně jen ženské pohlaví. Je to sukně z konopného neb i lněného plátna, nahoře objímá do poli prsa, od pasu se roz-šíří a spadá volně v řasách dolů. Někde věší se rubáč na jednom neb obou plecích pomocí šňůrky, někde udržuje se jen na kyčlech sám. Hořejší část jest opaskové formy a nese název »stan« (»stanka«, »stánek«, »driek«), dolejší »odolok«. Prsa a plece kryly se opleckem tak, že rubáč přišel na spod. Později rubáč byl v pasu rozdělen a stan se přišíval k rubáči a pak i barevně se protkával. Stan se stále vyvinoval, až dostal formu živůtku a tehdá, aby přišel k platnosti, musel se odívati přes oplecko, rubáč ale k němu přišitý setrval s ním a tak dostalo se teď oplecko pod rubáč. Zatím ale prvotní účel rubáče musel nahraditi »spodník«, pak také »košela«, a rubáči dostalo se jemnější látky. Postupem

Kroje z Vydrné (Trenčanská stol.): mladuchy, mládenci, panny a žena.

Dle fotografie J. Vilíma.