Předchozí pohled na ORIGINAL | OCR Následující
str. 200

Košile. První na tělo obléká se »košela« (»košuľa«, »sorožka«). Slovák chtěje poukázati, že vlastní zájem důležitější jest než cizí, dovolává se košile, říkaje: »Bližšia košela, ako kabát«. Košele jsou z konopného, nejvíc ale ze lněného plátna, někdy z činovatě neb i ze šifonu, barvy vesměs bílé. O Jánošíkovi, loupežníkovi v minulém století a jeho soudruzích, lid vypravuje, že nosili košile zelené. Délka košil sahá níže pasu, aby se mohly v pasu gatěmi přitáhnouti. Ale ve Zvoleni, Novohradě nosí košile tak krátké, že zahalují jenom prsa, ostatní tělo jest obnaženo po pás a jen opasek je částečně zakrývá. Košile nosí se pod gatěmi, ale v létě, když je horko v robotě, vyhrne si ji na gatě. Rukávy jsou stejné šířky a otevřené, avšak v novější době zavádějí se rukávy užší, na zápěstí sesbírané do úzkých »obalků« (»obalčeky«, »liemce«). Košile tyto lid co »německé« označuje, první však »slovenské«. Široké rukávy musí se v práci vyhrnouti (»vysúkať«) až na hořejší rameno, aby nepřekážely; »německé košile« pro své úzké uzavřené rukávy


Skupina figurín uherských Slováků z Lehotky, Vel. Mihalovec, Piešťan.

Dle fotografie F. Dvořáka.

jsou k práci způsobilejší, proto berou se tyto raději do roboty a slovenské nosí ser na svátek. Ne všecky kraje znají již německé košile. Košile má kolem hrdla úzký »obojek« stojatý, někdy tento i schází. Od hrdla do poli prsou jest průřez »rozparek«, aby se dala košile přes hlavu navléci. Rozparek se pod hrdlem na obojku svazuje šňůrkou na slučky, která často i vyšívána aneb aspoň střapci zdobena bývá, někdy zapíná se rozparek též špendlíkem. Aby ani prsa nebyla otevřena, spojuje se rozparek uprostřed »sponkou«, bronzovou to jehlicí, mající velkou podobnost s fibulí předhistorickou. Sponka bývá umělecky vystrojena i co do formy i co do ornamentu a slouží tudíž i za ozdobu košile. Hlavní ozdobou košile jest vyšívání rozličného druhu. Obojky vyšívány jsou všude, kde vyšívání kvete, a to hlavně geometrickým ornamentem. U německých jsou kolem zápěstí obolky, jejichž šířka v Píšťanech i 10 cm přesahuje, celé povyšívané. Bohaté vyšívání rozkládá se na rozparcích z jedné strany neb i kolkolem. Jmenuji zvlášť Pezinek, Píšťany, Čičmany, Revúce, Zemplin. Na slovenských košilích běžné jest vyšívání v příční poloze na plecích a na konci rukávů, které v Prešpurku, Nitre tak rozsáhlou plochu zaujímají, že jen úzký proužek holého plátna liší je od sebe. U rozparku často bývá i spona vyšíváním napodobena. Košile vyšívají se bavlnou nebo hedvábím barvy červené, modré, žluté a černé, něco zelené, v Prešpurku také zlatem. Ornament, obyčejně rostlinový, provedený plným stehem, méně křížkovým a prolamováním. Na zakrytí rozparku a ozdobení prsou připínají si v Prešpurku a Nitre zvláště mládenci skvostně vyšívané, i perlami a granáty vyšperkované »mašle«.


Předchozí   Následující