Po Erbenovi chopilo se sbírání písní a jiného lidopisného materiálu slovesného studentstvo; zvláštní k tomu zřízená »Pohádková komise« spolku »Slavie« v letech 1873—1880 vydala mimo jiný slovesný material národopisný i značnou řadu nových písní (ovšem jen textů) nebo alespoň variantů a přispěla tím velmi platně k doplnění díla Erbenova. Na to arci ruch sběratelský poněkud utuchnul; ale za to v letech devadesátých předstoupiti mohl s výsledky tím utěšenějšími, čím méně byly očekávány. —

Na Moravě, nejedním směrem národopisně mnohem zachovalejší než Čechy, a nad to i svou rozmanitostí kmenovou pro folkloristu zvláště vábné a vděčné, sbírání a vydávání písní lidových tou měrou se dařilo, že množství

získané a uveřejněné látky časem značně převýšilo sbírky české. Počátky ruchu toho byly asi kolem r. 1820 tytéž jako

v Čechách; z podnětu Čelakovským daného uvázal se pak František Sušil v úkol sběratelský s horlivostí takovou, že již r. 1835 a 1840 předložiti mohl ukázky výsledků svých, obsahující dohromady málem šest set písní s téměř třemi sty nápěvů. Během let netoliko že přibývalo Sušilovi mnoho nového materialu, nýbrž s příkladnou péčí podroboval i starší sbírky svoje nové kritické kontrole osobní a roku 1860 uveřejnil své »Moravské národní písně«, které se Erbenovu vydání z let 1862 a 1864 počtem textů skoro vyrovnaly, předčíce je však co do množství nápěvů. Avšak i po Sušilovi sbíráno a uveřejňováno na Moravě mnohem vydatněji než v Čechách. Roku 1882 vydal František Bartoš přes čtyry sta »Nových národních písní moravských« a již po čtyřech létech následovala téhož sbírka nová: »Národní písně moravské v nově nasbírané«, vydaná Maticí Moravskou a obsahující přes tisíc písní; mezi tím pak r. 1884 vyšly Eduarda Pecka »Valašské národní písně« s půl třetím stem čísel.

Všechny tyto sbírky podávají vedle textů hned také nápěvy. Poklad Sušilem objevený vzrostl tím na více než dvojnásobné bohatství.

Podobně, jako výsledky obou sbírek Erbenových, i statistická topografie písní až do let osmdesátých na Moravě nasbíraných a tištěných znázorněna byla dvěma mapami: první ukazuje, kolik z kterého kraje písní vytěžil Sušil, druhá