Předchozí pohled na ORIGINAL | OCR Následující
str. 253

Výstavka turnovská.

Dle fotografie F. Dvořáka, člena K. Č. F. A.

bývalo asi za 10 kr. jedno. Dobrá přadlena upředla jedno za den. Muži vedle toho tkali plátno. Tato výroba znázorněna byla několika kolovraty, přeslicemi, motáky (někde i s počítadlem), modelem stavu tkalcovského atd. Teď je ovšem trochu jinak. Uchýlila se sem veliká výroba průmyslová jako všude, kde je hodně chudý lid. Z něho nejrychleji bohatnou podnikatelé. Místo lnu přivezli jim sem bavlnu, slíbili za kopu příze lepší mzdu, nežli měli do té doby, a do přitmělých příbytků horských nastěhovalo se stavů nevídanou měrou. Jdeme-li horskou vesnicí, z každého domku ozývá se přidušený ohlas pilné práce tkalcovy. Někde pracují třeba dva najednou. Blíž při městech zaměnili jim domácí stavy za tovární stroje. Z pravidla továrníci Němci. Do jejich závodů chodívají horáci i do vzdálenějších měst německých, do Trutnova, do Vrchlabí, do Hostinného a vracejí se teprve po celém týdni. Chleba je chleba! Musí být ovšem tvrdi jako ty hory, které je zrodily, aby se nám za takových poměrů neodcizili. A odporují bohudík útočnému živlu, jako jsou zdatnými strážci na našem pohraničí.

V Železnobrodsku, v Semilsku a zvláště na Turnovsku rozmohlo se sekání a broušení skla. Pracovali bohužel pro německé podnikatele v Jablonci. Teď již od let tato výroba bere za své. Zůstalo tam jen broušení kamenů, hlavně českých granátů. Ujalo se nejvíc kolem Turnova. V Turnově a v Rovensku má tato výroba obchodní střediska. V Turnově jsou na broušení i větší závody průmyslové. Tu je aspoň kus českého průmyslu právě tak jako jilemnické plátenictví, jako lomnické továrny strojnické.

Krajina tato většinu polodrahokamů dává si sama. Horniny krkonošské všecky vyloženy byly v ukázkách v rohu skříně vysocké. Historicky proslul svým bohatstvím drahokamů vrch Kozákov. A známa jsou slova Balbínova, že prý tam pasák hodí často po krávě kamenem dražším nežli je kráva. Rozvoj největší byl za Albrechta z Valdštejna. Nachází se zde i český granát (zvláště blíže Rovenska), ale na broušení dodávají sem surovinu z Třebenicka.

Na Hořicku obrali si jiný druh hornin za pramen výživy. Jsou tam prohlášené pískovcové lomy; zejména vojické, újezdské nabyly jména; výborný stavební kámen vyváží se z nich do celých Čech.

Proto je to zcela správné, když místní výroba traditionelní podporuje se moderními školami odbornými — jediný to moudrý kousek a přízeň, za kterou můžeme být rakouské vládě vděčni, že nás k nim donutila. Hořice mají svou odbornou školu kamenickou a sochařskou, Turnov brusičskou, Jilemnice a Lomnice školy tkalcovské. Všecky výborně prospívají. Odpovídá to potřebě kraje.

O městě- pohorském výstava dovedla navštěvovateli utvořiti věrný obraz. Vedle četných fotografií bylo to dotčené již diorama města Vysokého v zimě; odbor turnovský vystavil plastický model města Turnova (v měř. 1i : 1200), který vypracoval učitel Fr. Rotštejnský.


Předchozí   Následující