O výnosnosti půdy poučují nás statistické tabulky; na př. veliký diagram » Rozloha půdy v soudním okrese nymburském*. Role, jichž je tam 75% ze vší půdy, vykazují z i ha 20 zl. čistého výnosu; louky (5,14%) 28,04 atd. Podobné poměry jeví se v každé vesnici jednotlivě, jak zde provedeno. Lesů zde mají jen 11,7%.

Ještě skvělejší poměry zemědělské ukazují se v požehnaném kraji čáslavském, jak nám je znázornili ve své výstavce. Výroba a zaměstknání zemědělské má tu převahu. Všimněme si jen blíže několika map k tomu se vztahujících. Půda, jež dovolí rolníkovi přes 30% rolí zasázeti řepou (dle statistiky ředitele J. Holešovského), něco již vynáší i v tak zlých časech pro rolníka, jako jsou dnešní. Však za svou úrodnost čáslavský okres musí odváděti ročně slušnou částku daní. Podle »Výkazu daní a veřejných dávek za deset let od 1881 —1890«, jejž sestavil H. Milinovský, městský sekretář, roku 1881 bylo všech daní celkem 1,328.970 zl.; za deset let vystoupily již na 2,216.551. Z toho na pozemkovou daň připadla velmi vysoká suma 155.484 zl. Za ostatní daně většinou má stát děkovati hlavně zase jen úrodné půdě. Připadaloť na potravní daň (z cukrovarů, pivovarů atd.) roku 1890 1,762.426 zl.

I poměry demografické tohoto kraje možná studovati blíže ze zvláštních statistických tabulek různých okresů (Kolínského, Kouřimského, Čáslavského; jiné umístěny pro nedostatek místa na galerii ve středu paláce; na př. obyvatelstvo okresu nymburského dle vzdělání a stavu; církevní mapa hejtmanství kutnohorského a j. v.). Typy lidové, zejména lidí starších, fotografovali hlavně na Poděbradsku. Ve svém kroji družbovském znázorněn V. Bažant, nar. 1822, jak ho tento proslulý družba na Holicku podnes užívá.

Sídla a stavby lidové vystiženy jednak modely, hlavně však přehojnými fotografiemi. Z prvních patřil sem v oddělení pardubském pěkný veliký model chrámu v Podulšanech, jehož skutečný vnitřek přenesen byl do kostelíka výstavního; model dřevěné zvonice z Třebonic a jiný model zvoničky obce Černé za Bory. Týmž způsobem byla tu znázorněna jiná zajímavá stavba, sroubek z Hostivic u Dašic. Mezi těmito předměty sluší obzvláště vytknouti zdařilý model překrásné lomenice z Pardubska, jejíž bohatá výzdoba architektonická, zejména dovedné rozvržení ploch, pěkně tu reprodukována Odbor Kutnohorský podal ve svém oddělení zdařilý model statku z Chlistovic, kteréžto stavení sahá již do XVII. století (na kulaté kukli je letopočet osudného roku 1618). Má slaměný obsáhlejší vikýř v podobě svislí; v čele jsou dvě malá okna hned vedle sebe.

Sem vztahovaly se přehojné fotografie lidových sídel a staveb z celého Polabí. Skoro všecky odbory národopisné věnovaly této stránce velikou péči. Fotograficky podány pohledy na celé vsi, návsi, charakteristické budovy, zejména venkovské kostely, kaple, zvonice, staré školy, stavby lidové, hospodářská stavení, stodoly, mlýny, chalupy, kovárny, vnitřky dvorů, dřevěné budovy městské a m. j.

O světnicích tohoto kraje podával pěkný názor olejový obraz Jos. Schmoranze, na kterém viděti vnitřek hospody Hájkovy na Práčově u Chrudimě.

Ke stavbám lidovým a hlavně výzdobám jejich vztahovaly se pěkné studie, kresby to od Ant. Šolty. V nich zachyceny vynikající pozůstatky lidového umění stavitelského a jeho zdobení z celého okolí. Vykresleny tu hlavně lomenice se zdobeným okřídlím, kukle, lomeniční okna a bednění, sruby atd. Musejní spolek chrudimský uveřejnil tyto pilné a zdařilé studie p. Šoltovy v pěkných reprodukcích.

Z Polabí sešlo se hojně částí nábytkových a sice nábytku selského jako městského. Ze selského sluší připomenouti v pardubském oddělení prostě malovaný misník s emailovaným nádobím, velkou modře mramorovanou almaru s barokním zakončením a s rázovitými bílými panty; v oddělení nechanickém starou malovanou polici s protějším misníkem, malovanou almaru z Přeloučska, Poděbradska a Chrudimska.

Nábytku městského vykládaného podány vynikající ukázky hlavně v oddělení chrudimském. Mezi nimi sluší připomenouti zvláště pěknou starou práci, vykládané klekátko a zachovalou vykládanou skříň z Bilan.

V Bydžovsku vystaveny jiné předměty, zvláště bohatě zdobené hodiny a hojně starších obrazů, nejvíc podobizen vynikajících rodáků bydžovských (Marek Bydžovský a j.). Pěkným doplňkem k tomu byly četné kresby ornamentů na vykládaných truhlách ze zámku poděbradského, kreslené s pílí a zdarem od K. Bucka. Podobné studie »Výplně starých truhel okresu pardubského« pořídil V. Grus.

Z domácího nářadí a náčiní všecky odbory sehnaly slušný výběr starších pozůstatků z českých domácností. Byly to nejvíce předměty, které upomínaly na domácí zpracování lnu, na starý způsob osvětlování loučemi, rozžehování ohně křesadlem, staré vykládané rouby, nářadí stolní, formy na máslo a perník, různé nádobí a m. j., jak se jich užívalo stejně po všech vlastech českoslovanských. K řidším předmětům patřila rákosová brašna z Přeloučska, zvaná »vejminko«, ošitá nahoře koží s příklopem.

Jako v jiných krajinských odborech i v Polabí vystaveno hojně předmětů krojových a vyšívkových, prostších i nádhernějších, o nichž čtenář najde poučení na jiném místě.

Velikou pozornost mnohé odbory z Polabí věnovaly vývoji historickému svých středisek. Tak Kutná Hora při své výstavce krajinské přirozeně položila hlavní důraz na svou velkolepou historii, hlavně na staré umělecké památky. Shrnulať v sobě Kutná Hora jak ze starších dob, tak zejména z doby nejsvéráznějšího českého umění stavitelského, z doby Vladislavské, vynikající památky umělecké. Tam přenesl hlavní své působiště mistr Rejsek; tam i jednotliví řezbáři provedli dokonalá díla umělecká.

Tato stránka znázorněna zdařilými modely, obrazy a fotografiemi. Modelem vystižena starobylá památná stavba »Vlašský dvůr«, na němž šťastně zachycen vnitřní dvůr s gotickými pavlačemi kol do kola. Kresby, půdorysy, pohledy, řezy jednotlivých částí této budovy vysvětlovaly blíže podrobnosti. Pěkným starším modelem J. Krause, horního