městské osady české v Morrisanii a v Bohemii na Long Islandu. Ve Východní Virginii počali se našinci osazovati poslední dobou jako farmáři, t. j. rolníci, v okolí Petersbourghu, v krajině ještě od občanské války, v prvních létech šedesátých zde nejvíce zuřící, značně zanedbané.

Ve středních státech, kolem řek Mississippi a Missouri, jsou největší městské osady české v Chicagu v IUinoisu, až na 70.000 obyvatelů páčená, největší v Americe, střed našeho živlu ve Spojených Státech, dále v Milwaukee ve Wisconsinu, asi 10—15.000 duší, v St. Paulu a Minneapolis v Minnesotě asi 2000—3000, zmíněná osada v St. Louisu v Missouri a konečně v Omaze v Nebrasce, rovněž asi 10—15.000 krajanů. Mnohem značnější ještě jsou osady venkovské, farmářské. Ve Wisconsinu táhnou se podél západního břehu jezera Michiganského až do státu Michiganu, v němž je také několik českých osad, zvláště v severovýchodní části. Hlavní osady ve Wisconsinu jsou Racine a blízký Tábor či Caledonie, pak Manitowoc, Kewaunee a Oconto, vesměs s okolím. V okresu Kewaunee je téměř většina obyvatelů českých. V Michiganu jsou větší osady kolem měst Traverse City, Grand Rapids a pak v Detroitu.

V Illinoisu jsou maličké osady nedaleko Chicaga a sice u Algonquinu a Carry na severozápad, a pak na jihovýchod na hranicích státu Indiana, částečně již v tomto. Při Mississippi nacházejí se ve Wisconsinu větší osady ve městech Prairie du Chien a La Crosse a okolí, v Minnesotě v městě Winona, v Iowě v Dubuque a okolí. Největší českou osadou v Minnesotě a jednou z největších vůbec v Americe je osada ve Scott a Le Sueur Counties, na jihozápad, asi 70—80 angl. mil od St. Paulu, kdež je nejčeštější městečko ve Spoje-

Kostel a farma na výstavě národopisné.

Dle fotografie M. Adlera.

ných Státech, Nová Praha, čítající skoro 1200 obyvatelů, dále ryze české, ale menší Veselí, a polovičně české Montgomery. Počítá se, že osada tato má na 10.000 českých obyvatelů a souvislý český majetek dosahuje rozměru 1000 angl. čtver. mil! Vedle toho jsou v jižní Minnesotě větší osady české u Faribaultu, Owatonny, Waterville-u, v Mankato a v okolí; v severní části státu pak u Olivie, Sauk Centre, Little Falls a u Angusu. V Severní Dakotě jsou novější dosti značné osady v údolí Červené Řeky Sev. a sice kolem Wahpe-tonu a pak Graftonu. Osadníci čeští, vylákaní svého času, v létech sedmdesátých, agenty vlády anglické do sousední studené Manitoby, přestěhovali se skoro vesměs opět brzo zpátky do Spojených Států, hlavně do S. Dakoty.

Velice četné osady jsou ve státu Iowa, který čítá nejsilnější poměrně procento českého obyvatelstva ze všech států a kde Čechové, většinou starší osadníci, domohli se značnější namnoze zámožnosti. Těžko zde vytknouti jednotlivé okresy, neboť krajané naši sídlí zde téměř všude, ovšem že někde hustěji, někde řidčeji. Zvláště četná je však osada kolem města Cedar Rapids, které samo čítá asi 4—5 tisíc Čechů, tvořících zde skoro třetinu obyvatelstva. Celkem však možno říci, že právě severovýchodní část tohoto státu je jmenovitě plna českých osad. V Jižní Dakotě jsou větší osady v jihovýchodním cípu, při Missouri, kolem Yanktonu a Vermillionu, souvisíce s osadami českými za řekou v Nebrasce, kolem Niobrary. V Nebrasce táhnou se Čechové podél řeky Platte, hlavně okolo Schuyleru, a odtud směrem jižním na Lincoln, s většími osadami Wahoo a Praha, za Lincolnem pak jihozápadně Crete a Wilber. Také o východní Nebrasce možno říci, že není téměř okresu bez mnoha rodin českých osadníků. V posledních létech pak tito stěhovali se pilně i do sousedního státu Kansas, hlavně k řece Republican, kdež utvořili několik, méně však souvislých skupin v severovýchodní části státu. Vůbec ve středních státech, v hořejším poříčí Mississippi, nacházíme v každém téměř městečku aspoň několik českých rodin.