Ve státech jižních usazeni jsou Čechové, a sice, jak podotknuto, většinou moravští, pouze v Texasu, hlavně podél řek Brazos a Colorado, jakož i v okresu Lavaco kolem Halletsville. Teprve v novějším čase odebralo se mnoho rodin do otevřeného právě Indianského Území, do části, zvané Oklahoma. V Little Rock v Arkansasu je také hrstka krajanů.

Ve státech Tichomořských bydlí našinci u San Franciska v Kalifornii v počtu několika set duší, a pak v osadě North Fork či Korbel's, nazvané dle známého prvního dnes českého boháče v Americe, Frant. Korbela, který má zde rozsáhlé lesy. Roztroušeno žije mnoho českých rodin v Kalifornii severní i jižní. Maličkou skupinu tvoří i v Port-landu v Oregonu a pak rozstřiknuto žije více set rodin kolem zátoky Puget Soundu ve státu Washington, v městech Tacoma, Seattle a okolí. Osadníků českých zde přibývá krajany, přistěhovalými ze států středních a východních.

Hlavními středisky českého duševního života v Severoamerické Unii jsou ovšem velká města, na předním místě Chicago, kdež vycházely po více již let čtyry denní listy české (nyní tři: nejstarší všeobecný, protináboženský »Svornost«, katolický »Národ« a dělnický »Denní Hlasatel«), New York, kde jsou dva listy (dělnické, »New Yorské Listy« a anarchistický »Hlas Lidu«), a Cleveland (s denníkem »Volnost« a týdenníkem »Dennice Novověku«). V Racine, Wis., vychází nejstarší list českoamerický, založený již v létech šedesátých, týdenník »Slavie«, v St. Louisu, Mo., je katolický, velice rozšířený týdenník »Hlas«, v Cedar Rapids, Ia., vydáván je dvakráte týdně »Slovan Americký«, v Omaze, Neb., rovněž dvakráte týdně »Pokrok Západu« a »Hospodář českoamerický«, v Milwaukee belletristický list »Domácnost«. To jsou listy vesměs starší a objemné. Z menších a novějších dlužno ještě uvésti »Slovan« z Bryanu v Texasu, »Svit« ve Schuyler v Nebrasce a »Kewaunské Listy« z Wisconsinu, které také přestaly již býti efemerními zjevy anebo nešťastnými pokusy nepovolaných hlav, jakých se do roka v Americe vyskytuje tu a tam několik.

Veškeré denní listy vydávají z materiálu svého, po celý týden naschráněného, objemný týdenník, z nichž některé těší se značnému nákladu, hlavně »Amerikán« od »Svornosti« z Chicaga. Týž list vydává i belletristicko-humoristickou nedělní přílohu »Duch Času«, representující dosti slušný časopis, ovšem namnoze s obsahem patištěným, což činí skoro veškeré listy českoamerické, řídíce se v tom příkladem jiných národů. Značnému nákladu těší se i dva kalendáře »Amerikán« z Chicaga a »Nová Doba« z Milwaukee, v nichž hledí se dle možnosti k původnímu obsahu, ač jest to ovšem při skrovničkých tamních silách literárních velmi obtížným.

Na poli belletrie pracovali tam V. Šnajdr, Václav Jung, jenž však vytiskl málo v Americe, K. Ringsmuth, V. Čapek a J. Dinebier, kteří psali verše, B. Bittner, píšící verše i humoristickou prosu, a pisatel těchto řádků, ' jenž napsal a uveřejňuje za mořem několik větších povídek a cestopisů. Různé, hlavně ku praktické potřebě krajanů sloužící spisy vydali: přední publicista českoamerický Karel Jonáš, dlouholetý redaktor »Slavie«, sestavivší i objemnou učebnici českého jazyka pro Angličany, dále F. B. Zdrůbek, který napsal a přeložil množství článků protináboženských a historických a vydal celou řadu angl. učebnic a školních čítanek, Jos. Čermák, jenž zpracoval a vydal obsáhlé dějiny Ameriky a válek Unie, J. V. Čapek, vypisující život řady vynikajících Čechů v Americe, G. Reišl a J. Jičínský, překladatelé, Ant. Jurka, pisatel různých vzpomínek Jos. Buňata a j. v. Mnohé články, zvláště o ženské emancipaci, napsala Jos. Humpál-Zemanová, jež vydává českoamerický list ženský. O poměrech českých v Americe psali v Čechách následující spisovatelé, kteří tam ovšem různě pobyli: J. V. Sládek, jenž napsal zde za delšího pobytu více básní svých, a Jos. Štolba, který vydal spis »Za oceánem«, byli ve Spojených Státech v létech sedmdesátých. J. Wagner byl v Americe několik měsíců v létech osmdesátých. Pisatel tohoto článku setrval zde téměř úplná čtyry léta do r. 1893 a navštívil značnou většinu českých osad v celé skoro Unii, i v Tichomoří. V témže roce navštívili za příležitosti světové výstavy v Chicagu Ameriku a psali o ní: Jos. Kořenský, Fr. Herites, J. Šmaha a J. Guth.

Jedním ze spisovatelů českých, který měl na poměry českoamerické největší vliv, byl Matouš Ladimír Klácel, který odešed v létech šedesátých z brněnského kláštera Augustiniánů, kteréhož řádu byl členem, odplul do Ameriky, kdež stal se největším hlasatelem »osvojenosti«, jak nazýval dle své tvorby slov sebepoznání a zbavení se »nábožen-ského předsudku«. Brzo přešel na úplné bezbožství a bezobřadnost a slova jeho nacházela úrodnou půdu mezi přistěhovalci českými, k náboženskému hloubání známou povahou zajisté povždy nakloněnými a kněžími v době té zcela nedostatečně opatřenými, jakož i prvními vzdělanějšími krajany, zvláště Vojt. Náprstkem, v tom směru připravenými. Rychle vznikaly jednoty »nemýlenců«, jak stařičký Klácel »svobodomyslné« Čechoameričany nazýval. Členové jmenovali se »bratřími« a po příkladě jiných přistěhovalých národností v Americe utvořili spolky podpůrné, z nichž vznikla mohutná dnes organisace »Č. S. P. S.«, Česko-Slovanských Podporujících Spolků s téměř 200 »řádů«, t. j. jednot a asi 12.000—15.000 členy po všech českoamerických osadách. Pro ženské pohlaví utvořena později také již značná dnes »J. Č. D.«, Jednota Českých Dam.

Spolky tyto, či lépe snad řečeno bratrstva, jsou po americku »tajnými«, t. j. schůze jejich přístupny jsou pouze členům, kteří vázáni jsou slibem, nic z nich cizím neprozrazovati, ač jedná se skutečně jen o podpoře, ať hmotné, či jen mravní, jednotlivých členů, nebo podniků vlasteneckých a vůbec lidumilných a prospěšných. Stanovy jejich nazývají se v americké češtině »zákony« a »mimozákony«, t. j. předpisy o jistých obřadech, napodobených po jiných podobných společnostech jinonárodních, jichž pravzorem je vesměs svobodné zednářství, nejsilnější snad organisace v Americe, čítající přes 600.000 členů, mezi nimi i mnohé Čechy. Ku cti krajanův našich budiž řečeno, že obmezili obřady ony, jež mají býti symbolickými, na nejmenší míru, a co ponechali, vynasnažili se uvésti aspoň jakž takž v soulad s českým duchem.

Podobnými, rovněž »svobodomyslnými«, či snad správněji řečeno necírkevními organisacemi českými jsou »Č. S. B. P. J.«, t. j. Česko-Slovanská Bratrská Podporující Jednota, a dále »Č. S. D. P. J.«, což znamená opět »Česko-