Předchozí pohled na ORIGINAL | OCR Následující
str. 325

nejstarších šatkách hanáckých, jakož i při šití žilínském, hotovené však na základě kresby umělecké, byly krajky kostelní, jež k vůli starobě zádušním úřadem hl. města Prahy odloženy, staly se učebnými pomůckami měst. prům. školy pokračovací pro dívky v Praze.

Odtud pocházela též skupina krajek kovových, mezi nimiž vynikala zvláště krajka zhotovená ze zlatých i stříbrných nití, s význačnými motivy, jablíčkem a zvonkem. A ještě jedna krajka zlatá zasluhovala zvláštní pozornost pro obzvláštní ráz, připamatovávající starodávné kovové krajky ruské technikou i motivy.

Kromě popsaných krajek byla vystavena také kopie význačné krajky chorvátské jakož i několik listů ze spisu "Russkoe Kruževo", na doklad podobnosti našich krajek starých s krajkami starými jiných národů slovanských.

Vypodobnění krajkářek při práci a to: z Vamberka, z Postřekova v Chodsku (výroba dosud mladá, nemající specialit) a z Liptovska se znázorněním nástrojů krajkářských s ohledem na primitivní nástroje krajkářek ruských, dodávala sbírce zvláštní zajímavosti.

Neméně zajímavé byly vystavené svérázné podušky krajkářské s rozdělanou prací a sice: vamberská, postře-kovská, z Dolního Badina a z Hodruše v Hontu, dále pak z Lúček na Liptově.


Krajka zlatá, pražská.

Mapa krajkářských osad v Čechách, sestavená na základě dat, jež se nám vypátrati dosud podařilo, sl. R. Bíbovou, která osobně pořídila všecky kresby jakož i fotografie vystavené (mimo jediné čipkarky z Liptova), dokazovala, jak hojně se u nás ještě před 100 lety krajky splétaly neboli paličkovaly. Zároveň označovala vytrácení se tohoto pěkného průmyslu lidového od posledních 50 let.

Upravení sbírky krajek věnována byla práce všemožná. Pořadatelky nevyhýbaly se nižádným obtížím aniž namáhání, neboť vzaly si za úkol předvésti veřejnosti českoslovanské výstavku krajek paličkovaných čili lépe řečeno splétaných na podušce, důstojnou zastoupení lidového průmyslu tak velice důležitého. Kéž práce tato, s láskou k lidu slovanskému a k jeho tradicím konaná, stane se základem trvalého ocenění ušlechtilého a vzácného odkazu rašich pramatek.

    Marie A. Smolková.

Forma pernikářská z Jindř. Hradce.


Předchozí   Následující