Truhla novobydžovská, vodňanská a přeloučská.

Dle fotografie F. Dvořáka.

doby. Renaissance ve věku XV. z Itálie na sever převzatá v prvé době naivního tvoření vnutila — nemajíc zásobu forem — tvary stavitelské uměleckému průmyslu vůbec. A vidíme tedy na truhle vodňanské těžké architektonické členění, předvádějící nám na přední straně část façady, při čemž ani rustikované arkády, podstatně práce truhlářské úplně cizí, nechybějí. Půvabu dodávala nábytku teprve bohatá intarsia, veškeré plochy pokrývající, aneb, jak zcela podobná truhla příbramská ukazovala, zdobeny byly plochy malbou. Připomněli jsme si při tom maně, jak za středověku ano i za renaissance v Itálii i mistři nejlepší nábytek malbami svými zdobívali.

Jak podstatně jinak jeví se nám proti truhle vodňanské původem daleko mladší truhla přeloučská — typický to vzor práce domácí. Členění profily omezeno tady na míru nejskrovnější, na přečnívající okraj víka a římsu pateční; za to veškerá ostatní výzdoba provedena plošně prací vykládanou. Víko, plocha čelná i obě postranice děleny vloženými pásky v orámovaná pole; v rozích rámů povšimneme sobě vějířových výplní, jež tak často se vyskytují a povstaly patrně nejen z příčin výzdoby, ale i z příčin praktických, jelikož se vnitřní kouty rámů při práci snadno zdrtí. — Jako motivy pro intarsii volena ptáčata na větvičkách a tulipány. Myšlénka rozložení ozdob po ploše jest zcela nenucená, duchu zdobení lidového odpovídající. Plastickému účinku napomáháno žíháním jednotlivých kousků vložených. — K vůli příbuznosti techniky výzdobné vřadili jsme tuto truhlu do oddělení nábytku městského, jinak sluší k tomu podotknouti, že jest prototypem truhel tak valně rozšířených i po našem venkově.

Předvedli jsme si tím jediný příklad toho druhu, ale bylo by opominutím, kdybychom si nevytkli, že zajímavých truhel vykládaných poskytovala Národopisná výstava českoslovanská bohatství nemalé. Co vystřídalo se tu myšlének různých! Tu viděti bylo tvary pouze geometrické, hvězdy (snad jsou to motivy nejstarší, ale v oblibě zůstaly až do doby barokní), onde kytice ve vázách, tam i krajiny, scény lovecké, výjevy ze života vojenského ano i karikatury.

Tomu všemu dovedli naši truhláři dřívějších dob dodati tolik půvabu, byť to i nebylo v duchu přesného slohu, jenž motivy figuralné a perspektivy z intarsie vylučuje. Nejenom ve volbě motivů, i v podrobno-stech kresby a rozdělení výzdoby po ploše jakož i v obrysech rámování umělecký vkus doby plnou měrou nabývá platnosti. K výzdobě truhel nemálo přispívá i ornamentalně prolamované kování, nej-častěji v duchu pozdní renaissance provedené. Obyčejně jest dvé dlouhých závěs na spodu víka, z předu krycí plech při zámku a po stranách rukojeti rovněž vykrajovanými plechy do plochy převedené.

Konečně si předvádíme ještě malovanou nevěstinskou truhlu z Nového Bydžova. (Vyobr. na str. 330.) Můžeme říci, že veškery techniky výzdobné se sloučily k tomu, aby truhlu tuto bohatě, vyšperkovaly: přítruhlí uvnitř jest vykládáno, vně jest sokl pokryt plochou řezbou a tělo truhly jest malované. Přední stranu dělí tři malované lezény ve způsobě stojatých krakorců pohyblivého tvaru na dvě pole zdobená obrazy biblickými. Malba pro-

Empirový sekretář.

Dle fotografie F. Dvořáka.

Koutní cínovník příbramský.

Dle fotografie F. Dvořáka.