Předchozí pohled na ORIGINAL | OCR Následující
str. 354

Barokový kříž z Klecan u Prahy.

let za jinými výtvarníky se opozdili. Práce jejich z doby té dosahují největší dokonalosti řemeslné. Jsou tu těžké kované práce ozdobené kovanými listy, figurami i římsami lomenými a tepanými tak směle provedenými, jak toho bohatý a ve velkých rozměrech se pnoucí sloh barokové architektury vyžadoval. Vystaveny zde byly četné mříže, světlíky, ramena, svítilny a pod., ano i obraz, jehož rám hlavami andělů ozdobený v železném plechu jest vytepán. Zvlášť cenné jest rameno z praporu z roku 1700; má ku 4 m délky a k unesení podobného cechovního praporu bylo zapotřebí až 12 mužů. Zastoupeny tu byly i práce pražského zámečníka-umělce Matyáše Franze, které v roce 1735 pro nynější ruský kostel provedl. V XVIII. stol. přešli i zámečníci ke slohu ro-


Barokový kříž z Jindř. Hradce.

kokovému a tu jejich dovednost, vkus a fantasie dostoupily vrcholu. Ukázkou prací v tomto slohu jsou tu mříže zábradlové z Příbrami, kříže náhrobní, ramena, různé věci kostelní, jako svícny, zvonce u sakristie a pod. Některé práce tyto svou velikostí a mohutností nás překvapí, jinde imponuje jemné a malebné jich provedení. Význačné ve slohu rokokovém jsou mušlovité ozdoby, čárkované listy, vložené věnce, kytice a později i vkládané meandrové ozdoby. V tuto dobu spadá přechod ku dveřnímu a nábytkovému kování mosaznému, jemuž ustoupiti musila práce železná pocínovaná. Vystavený dvojitý zámek dveřní, mistrovský to kus pražského zámečníka Jos. Thurnera z roku 1759, jest jeden z prvních zámků, které se obkládaly mosaznými, někdy zlacenými nebo rytinou zdobenými pouzdry a jaké se ještě počátkem tohoto století prováděly. Svým důkladným spra-cováním zachovaly se všecky až na naše dny a najdeme je skorem ve všech palácích a ve starších domech městských. — Ku konci min. století vzniklý sloh empirový i k nám se dostal a máme některé práce v tomto genru provedené na výstavě zastoupeny. Ku př. velké tepané rosety, listy, kříže, mosazné kování na vykládaný nábytek a velmi zajímavou kresbu portálu s mřížovými vraty z r. 1789 od Jana Jiřího Angra, kresby balkonů a mříží od pražského mistra Frant. Scheiba a velký závěsný zámek empirovými věnci ozdobený z Holic. Tento sloh, význačný svými pravidelnými geometr. ozdobami

s jednoduch. meandrovými neb kroužkovými ornamenty, s velkými tepanými rosetami a šupinovitými věnci, dlouho se neudržel. — Vlivem revoluce francouzské i u nás ozdobné zámečnictví zaniklo. Technické vynálezy, zdokonalení litiny, výroba válcovaného železa a plechu, vynalezení strojů a rychlé prostředky dopravní měly v zápětí rychlé tovární provádění prací zámečnických. Hleděno tu více na praktič-nosť a pevnosť výrobků než na umělecký jejich tvar. Za to zdokonalena výroba věcí mnohých a výroba jiných nových věcí přibrána. Ozdobné práce sice na čas zanikly, že ale vlastní řemeslná práce a dovednost pokročila, viděli jsme na vystaveném zde velkém zámku k pokladně o mnoha západkách a zástrčkách. Jest to mistrovský kus mistra pražského A. Duffého z r. 1824 s úžasnou pílí, dovedností a přesností provedený. V době nynější však směr zabočil opět k umělému zámečnictví. I máme dosti dokladů, že moderní zámečníci dospěli k téže dokonalosti jako jich předchůdcové v dobách minulých, kdežto v pracech přesných a konstruktivních je předčili.

    Václav Němec

mistr zámečnický


Rokokový kříž z předešlého století.


Předchozí   Následující