SWIETIE KAZTE EWANGELIVM WSSEMU STWORENY KDOZ V-WIERZI A POKRZTI SE SPASEN BVDE ALE KDOZ NEVWIERZY ZATRACZEN NA WIEKY WIE-KVW BVDE AMEN. Na víku poměrně velmi plochém a zakončeném ztepilým křížem čte se: LETHA PA-NIE MDXCV ANNA STIERBOWA A MARVSSE ENSSOWSKA A DOROTA CWRCALKA A SALOMENA HALAPARTKA NA PAMATKU BV-DAVCY PRIDALI GSAV NA TVTO KRZTITEDLNICZI. Na straně zadní podepsán mistr: MATAVSS WO-RZISSEK ZWONARZ W MIESTE RAVDNICZY VDIELAL TOTO DILO., jehož znak a značky M. W. Z. R. nadto i na nohách vyryty jsou.

Druhá křitelnice zapůjčena byla z musea novobydzovského. Pochází ze XVII. stol. Okrášlena jest při svrchním, okraji vlysem geniův na různé nástroje hudoucích, ve knize čtoucích, na zeměkouli kružidlem vyměřujících a pod., dole pak se spatřují výtečně koncipované výjevy z podobenství o marnotratném synu (v krojích XVII. stol.). Nohy vybíhají ve známou hlavu bradáčovu se skříženýma rukama (starší, gotický model. Křtitelnice tá označena

Křtitelnice z kostela sv. Rocha na Volšanech z roku 1595.

jest nápisy: ALBRECHT KAPAV (= Kapoun) Z SWOGKOWA A NA HLVSICZYCH - DOROTA KAPAV-NOVA Z KWIETNYCE. - KDO WIERZY A POKRZTY SE SPASEN BVDE, KDO NEWIERZY ZATRA-CZEN BVDE. V zadu pak připojen znak; druhý jest uloupán

Mimo tyto dvě křtitelnice zasluhuje pozornosti naší i osmiboké víko křtitelnice musea klatovského ze XVII. stol. Ozdobeno jest vrytými obrázky scénickými (představují sedmero svátostí, jak o tom svědčí i nápis: »GE KREST - BIRMOVANIE - SWA-TOST OLTARNI - POKANI - POSLEDNI POMAZANI - SWIECENI KNIEZSTWA - STAW MANZEL-SKI), a podobou sv. Jana Křestitele. Sbírka svícnův kostelních byla dosti četna. Tři z nich, bronzové, pocházejí ze XIV. století (jsou majetkem umělecko-průmyslového musea pražského a pana K. Adámka z i Hlinska). Formou svou úplně se shodují se způsobem, jak gotické umění sestrojovalo i podstavce křižův, monstrancí i kali-chův: noha šestilistá vztyčuje se ve štíhlý stonek, uprostřed ořechem přerušený. Renesanční, rovněž bronzový svícen, na třech tlapkách stojící, za-

slán byl ze Slavkova na Moravě; označen jest nápisem: »Offeroval P. Jan Tříska z Křenovic u Slavkova 1676.« Tomuto podobný jest a velikou ušlechtilostí tvaru jakož i jemnou rytbou, jíž jest pokryt, vyniká také renesanční svícen (ze

XVII. století) půjčený p. Q. M. Klementem v Praze.

Z cínových svícnů stol. XVII., stereotypní podoby (trojbokých s pěkně profilovaným oblým dříkem), vynikaly bohatou a ušlechtilou ozdobou andílcích hlaviček, kartuší, guirlandů atd. zejména dva vysoké, zapůjčené p. Chaurou v Praze, potom jim velmi podobný krásný svícen, z bývalé kaple »zrcadlové« v Klementinu pražském, označený písme-nami: Cogre. B. V. P. (= congregatio Beatae Virginis Pragae, *) dva drobnější z r. 1691 zapůjčené okresním výborem berounským, takovýtéž z kostela na Skalce v Praze a ze Staré Boleslavi, darovaný do kaple Vrábské panem Karlem Mich-nou z Vacinova. — Prostěji sice ale zajímavě komponovány jsou dva svícny cínové z r. 1681, jimž pěkná karyatidová ucha, na trojbokém podstavci i při vrcholu umístěná, k nemalé jsou ozdobě. Označeny jsou nápisem: S. MICHAEL ARCHANGELE ORA PRO NOBIS - CHRISTIANVS PFALTZ ARCHIDIACONVS PRAGAE.**)

Plechový svícen, stříbřený a hojným tepáním okrášlený zaslán byl jen jediný: z Nového Bydžova. Nese nápis neuměle při okraji vyrytý: »Dne 28. Februari 1663. Jiřík Kraj, soused ze vsi Lhoty tomuto záduší Smidarskému tyto svícny odkázal.«

Rovněž četná a zajímavá byla sbírka cechovních konvic a pohárů, z nichž mnohé velmi pěkně jsou ozdobeny

Cínový svícen z Klementina.

Cínový svícen z roku 1681.