Předchozí pohled na ORIGINAL | OCR Následující

@S@ 378

Vlastní sbírka náboženských mincí obsahovala následující skupiny:

1. Medailie hodnostářů duchovních. Řada jejich započínala pamětními medailiemi arcibiskupů Pražských. Sem zařaděn byl i denárek biskupa Jindřicha Břetislava (1193 — 1197), jehož obraz na něm jest vyražen na líci s kusým opisem, s týmž opisem na rubu a obrazem biskupa sedícího, a pravicí žehnajícího. Z doby pozdější byla tu vystavena krásná stříbrná medailie Jana B. hraběte z Waldsteinů († 1694) od ryjce K. Offingera. Dále pak posloupně byly zde zastoupeny intronisační medailie arcibiskupů: A. P. hrab. Příchovského, Ferd. hrab. Khüenburga, V. L. Chlum-čanského ryt. z Chlumčan a Přestavlk. Mile čte se český nápis na medailii arcib. A. J. hr. Kolovratu-Krakovského. Tolikéž intronisační medailie arcibiskupů hraběte Ankvitze, svob. pána Schrenka, s českými opisy byly raženy. Řada medailii těch doplněna byla medailiemi posledních dvou arcibiskupů, kníž. Bedř. Schwarzenberga a hrab Františka Schönborna. Biskupové Budějovičtí nedávali raziti intronisačních medailii. Toliko na paměť úmrtí biskupa V. Jirsíka bylo raženo více medailii úmrtných. Tolikéž biskupové Královéhradečtí nemají žádných medailii. Z biskupů Litoměřických toliko biskup Hugo Frant. hrabě Königsegg zvěčnil intronisaci svoji větší a menší medailii pamětní. Skvělé byly tu ukázky medailii Olomouckých arcibiskupů, počínaje od arcibiskupa Dittrichsteina, jakož i jich kurentních mincí. Známoť, že již v XI. stol. měli Olomoučtí biskupové právo raziti své mince.

Proboštové Vyšehradští v novějších dobách na pamět nastolení svého dávali raziti penízky, jež při slavnosti té mezi lid rozhazovali. Nejstarším penízkem takovým jest jeton probošta H. F. hraběte Königsegga. Vedle tohoto byly tu vyloženy peníze proboštů Adama hrab. Vratislava z Mitrovic, K. J. hrab. Martinice, hrab. Schafgotsche, rytíře Kindermanna, ,svob. pána z Ebergu, Jüstela, Ruffera, Štulce, Dra. A. Lenze.

Za Strahovského opata Kašpara z Questenbergu († 1640) raženy byly na památku přenesení ostatků sv. Norberta z Děvína do Prahy dvojí stříbrné medailky, z nichž jedna byla získána pro kollekci naši. Za opata Jeron. J. Zeidlera raženy byly tři různé medailie, které jsme tu mohli spatřiti.

Z Břevnovských opatů, pokud zjištěno, opat Jan Rotter (1844—1886) dal raziti zvláštní medailku cínovou a mosaznou, ač z dřívějších dob známy jsou ještě jiné české benediktinské medailky.

2. Medailie duchovních řádů. Řeholníci a řeholnice řádů v Čechách a na Moravě usedlých nosívali a nosí hlavně při růžencích medailie. Nesnadno jest určiti, zda mezi staršími medailiemi v řádech nošenými a nám dochovanými jsou některé zhotoveny od ryjců domácích. Nejvíce medailii u nás nalézá se jesuitských a benediktinských.

3. Medailie bratrstev. V Čechách odedávna kvetla rozličná bratrstva, zejména při klášteřích. Leč roku 1783 byla v Čechách zrušena a až teprve za arcibiskupa A. J. svob. pána ze Schrenků znova zakládána. Po mnohých bratrstvech nezbylo žádné památky, leč medailka. Takové medailky hojně v bratrstvech se nosily. Leč nesnadno jest určiti, které medailky v různých bratrstvech a kde byly nošeny — leda tenkráte, zřejmě-li bratrstvo na medailce označeno. Zvláštní pozornost budila mosazná ovalovitá medailka, jakéž druhdy užívalo Svatojanské bratrstvo v Římě, dosud tam kvetoucí, a bronzová medailka Svatojanského bratrstva v Libáni z roku 1764. V novější době zvláště v dílně pražského zlatníka Kettnera ryty byly mnohé medailie pro bratrstva nynější, jmenovitě od ryjců: Šimánka, Goldschmidta, Srba, Šantrůčka a Abrahama.

4. Medailie poutních míst. Veliké množství medailii z jednotlivých poutních míst bylo tu sneseno — zejména

z poutních míst Mariánských. Nejhojnější byly Svatohorské a Boleslavské. Mezi všemi byla tu nejstarší velká stříbrná medailie s Patinou Marií Staroboleslavskou od ryjce Salomona Sculteta, jenž byl řezačem kolků při Pražské mincovně (v letech 1636—1656) Z moravských poutních míst nejčetněji zastoupen byl Velehrad. Než i jiná poutní místa byla tu zastoupena namnoze vzácnými medailkami, jako na př. Sepekov, Skrýšov, Vambeřice, Kopeček u Olomouce, Hostýn a j.

5. Medailie na památku svěcení chrámů a míst jiných. V této části byly zvláště cenné tyto medailie: velká cínová medailie ražená od medailleura Westnera († 1740) na památku postavení Loretánského kostela na Hradčanech péčí Benigny Kateřiny Popelové z Lobkovic. Dále stříbrná medailie na památku založení kláštera Servítů v Praze, na kteréž P. Maria korunuje klečícího císaře Ferdinanda. Vzácností vynikaly medailie ražené na památku vysvěcení kostela v Plasích od ryjce Öffingera, dále pamětní peníze na paměť svěcení chrámů u sv. Ignáce s podobiznou arcibiskupa hraběte Waldšteina a jiná na paměť posvěcení chrámu Křizovnického v Praze z téže doby. Mimo to hezounká jest medailka s obrazem sv. Vavřince a Zdislavy, ražená na paměť posvěcení chrámu v Jablonném roku 1713. Nechyběla zde pěkná medailka ražená péčí hrab. F. A. Šporka na paměť založení kaple sv. Jana Křtitele na Vysoké u Milešova, medailka na paměť obnovení kláštera Minoritského v Jílovém z roku 1627 a svátostka na památku založení Jesuitské koleje v Březnici roku 1638 péčí Adaucta Jeníška z Újezdu a Ludmily Kateřiny z Talmberku. Mimo to byla tu řada novějších medailek ražených v paměť posvěcení různých chrámů a kaplí.

6. Medailie sv. patronů českých. Nejbohatší skupinou v tomto oddělení byly medailie Svatojanské: bylo tu na 60 různých mincí. Pozoruhodno jest, že tento světec přichází velmi často na medailiích různých poutních míst, ba i na poutních medailkách Maria-Zellských. Nejčastěji světec ten zobrazován jest typicky dle sochy mostecké, ač mnohdy jsou to i vlastní koncepce nebo napodobeniny tištěných rytin tohoto světce. Rovněž hojné byly medailie Svatováclavské, počtem 30. Roztomilá rytinka tohoto světce jest již na denárech Vladislavových. Také Přemysl Otakar I. poprsí tohoto světce raziti dal na penízech svých, jakož i Jan Lucemburský a Karel IV. na svých parvech. Nejposléze vidíme tohoto svatého vojvodu v celé postavě na dukátu Matyáše II. Svatý Václav bývá na medailiích zobrazován brzo v celé postavě, jindy na koni, opět jindy uprostřed dvou andělů; také smrt jeho ryjcem byla do kovu vryta. Medailky starší


Předchozí   Následující