Podobizny vynikajících katolíků českých. Sbírka tato předváděla navštěvovateli církevního oddělení před oči hlavně ony muže, jichž literární plody v literární části téhož oddělení právě byl spatřil. Zároveň byla to pěkná ukázka portrétního ryjectví zvláště staršího; byliť zde zastoupeni následující rytci: Samuel Dvořák († 1689) podobiznami Jana Jakuba Horčického, Tomáše Pěšiny z Čechorodu, Kašpara Arsenia z Radbusy a j.; I. C. Dooms (1644—1675) podobiznami Michaela Vojtěcha Krusia z Krausenberka, Jana Marka Marci a j.; Michael Rentz a Jan Daniel de Monta-legre (1722) velezdařilou podobiznou Jana Floriana Hammerschmieda; G. de Groos (1680) podobiznou Jana Jáchyma Slavaty; J. Berka († 1815) podobiznou J. Dobrovského a Stan. Vydry; zvláště pak rytci J. Balzer († 1799) a A. Nieder-hofer (1782) hojnými podobiznami učencův, spisovatelův a umělcův ze řad českého kněžstva. Vynikající osoby katolické dob novějších předváděly četné litografie, dřevoryty a fotografie.

Mapy k církevním dějinám českým. Církevní oddělení ozdobeno bylo důkladnými mapami historickými, jež schválně pro výstavu byly pracovány. Pilný kartograf církevní P. Krist. Plodek zhotovil čtvero map: a) mapu děkanátů, far a klášterů v zemích koruny České od r. 1343, t. j. od zřízení arcibiskupství Pražského a biskupství Litomyšlského až do počátku bouří husitských; b) církevní mapu zemí koruny České od husitských bouří až do třicetileté války; c) církevní mapu Čech po založení biskupství Litoměřického 1655 a Krá-lové-Hradeckého 1664 až do časů císaře Josefa II.; d) církevní mapu Čech od založení biskupství Budějovického 1785 až do naší doby. Na mapách těchto bylo možno sledovati utěšený rozkvět církve v Čechách v dobách předhusitských, násilné přerušení jeho bouřemi husitskými, jakož i nedostatečný počet far v dobách reformace katolické a nenáhlou odpomoc nedostatku tomu v dobách po-

Titulní list Biblí Zlaté z roku 1543.

zdějších. K důkladným těmto mapám s pílí v pravdě mravenčí sestaveným družila se důstojně neméně poučná mapa prof. Jos. Vávry, jež naznačovala držbu nábožensko-politických stran v Čechách r. 1615, podávajíc zevrubné rozdělení tehdejších Čech na zemské statky velké i malé: statky královské označeny byly na ní barvou žlutou, statky klášterů, prelátů a katolických záduší barvou fialovou, držba stavů katolických barvou růžovou, držba stavů, kteří se hlásili ke konfessi české, barvou zelenou, a konečně statky akademie Karlovy a záduší aka-tolických barvou modrou. — K dějinám křesťanského umění v Čechách vztahovaly se dvě mapy: prof. Fr. Vacka mapa románských kostelů v Čechách a prof. K. Konráda mapa lite-rátských bratrstev.

Katolické školství. Výstavka katolického odboru školského podávala stručné dějiny církevního školství v zemích

českoslovanských, zvláště pak nastiňovala dobu, ve které i školství vůbec bylo v rukou církve, a tu hlavně vylíčiti hleděla činnost jednotlivých duchovních řádů, jako řádu benediktinského, cisterciáckého, piaristického, jesuitského a jiných.

S velikou pílí sebrána tu literatura náboženská školství se tykající a to jak školství obecného, tak i školství středního, a to nejen z doby nové, ale i z doby staré. Dle různých dob sestaveny ve vzorném pořádku četné katechismy, biblické dějepravy, liturgiky, církevní dějepisy, věrouky a mravouky; ku knihám učebným družily se různé knihy modlitební od nejstarších knih psaných až ku knihám novějším v ladné vazbě a úpravě, různé památky na sv. zpověď a sv. přijímání.

Nescházely ani »zlaté« a »černé knihy« z doby starší, jakož i formuláře starých vysvědčení; k nim pojily se mnohé velezajímavé staré listiny k dějinám katolického školství se vztahující. Není nám možno pro nedostatek místa jmenovati jednotlivé knihy učebné, jen to podotýkáme, že uspořádáním této exposice získal sobě odbor školský zásluh nemalých.

K literatuře náboženské pojily se pomůcky s ní sdružené. Vystaveny různé diagramy týkající se učení věroučného, jako diagram sv. svátostí, mše sv. a j., vyloženy byly diagramy týkající se mravouky, jako diagram znázorňující rozdělení hříchů a ctností.

Vzhledem k biblické dějepravě sneseny četnější pomůcky k názornému vyučování. Sluší především jmenovati: četné obrazy biblické, z nichž zvláště mile poutaly obrazy biblické (XVIII. stol.) z Jihlavy nám zaslané, diagram znázorňující stvoření světa v šesti dnech, obraz Palaestiny s ptačí perspektivy, znázornění cesty Israelitů z Egypta do země zaslíbené, cesty sv. Pavla, obraz svatostánku, malovaný a zapůjčený nám laskavostí pánů učitelů Žižkovských,