už z roku 1653. Podobné zprávy v zaslaných referátech byly velice hojny. V Praze jsou známa pohřební bratrstva Panny Marie před Týnem, sv. Haštala, Volšanské, Kajetánské a j., ale nejznamenitější jest Spolek Arimatejský od roku 1861. Pohřbil 43.554 mrtvol nákladem více než 100.000 zl., jež mezi členy a dobrodinci sebral. Zajímavých zpráv z jiných míst sešlo se sedm.

Mezi missijními spolky vyniká bratrstvo sv. Cyrilla a Methoděje na podporu katolíků jihoslovanských.

Četně byly zastoupeny spolky pro okrasu a stavbu chrámů; mezi nimi na prvním místě stojí Jednota pro dostavění chrámu Svatovítského v Praze

Ze spolků nábožensko-vzdělávacích vynikají: »Družina Mariánská«, studentské sdružení »Arnošta z Pardubic« a »Jednota Svatovácšlavská«.

O záslužné činnosti »Dědictví Svatojanského«, »Cyrillo-Methodějského« a »Svatoprokopského«, jakož i o Družstvu »Vlast« pojednáno bylo již ve stati o novější literatuře katolické.

Přední místo mezi moderními spolky dobročinnými zaujímá Spolek sv. Vincence se svými farními konferencemi. Ačkoli za účel si vytkl hlavně pomáhati od bídy mravní a duchovní, rozdává přece ročně podpor 40.640 zl. Mnohé konference vydržují obecné kuchyně pro bezplatné neb levné stravování chudiny. Dámský spolek téhož druhu nazývá se Sv. Marie Anežky. Rozdává ročně asi 15.000 zl.

Úpadkem hudby a zrušením bratrstva v době Josefínské vzala za své i slavná staročeská bratrstva literátův, pěstovavší ušlechtilý zpěv lidový, latinský chorál a Palaestrinovu polyfonii. S týmže účelem, pouze v jiné formě, obnovil je kněz Ferdinand Lehner. Jsou to cyrillské jednoty farní, sdružené v obecné jednotě cyrillské. Orgán jejich jest »Cyrill« od roku 1874 vycházející Na Moravě v témž duchu pracoval Pavel Křížkovský. Obnovení starých bratrstev patří k nejznamenitějším zjevům církevní historie tohoto století; též z toho důvodu, že jimi obnovena opět část kulturního života českého, druhdy přerušeného. Dnes vedle sborů kostelních od obcí a jinak vydržovaných čítá obecná jednota 94 cyrillských jednot farních v Čechách a na Moravě.

Zprávy o literáckých spolcích, pouze lidový zpěv pěstujících, byly zajímavy výpisem historie, popisy kancionálů a j. Zvláště tu připomínáme zprávy z Náchoda, Něm. Brodu, Poličky, Pacova, Turnova, Černého Kostelce a j.

Ke spolkům křesťansko-socialním patří: Jednoty katolických tovaryšů, Svatojosefské jednoty a křestansko-sociální spolky. Tovaryšské jednoty mají za účel vzdělání nábožensko-mravní a odborné. Zastoupeno bylo 31 tovaryšských jednot. Nejstarší v Praze od roku 1852. Svatojosefských jednot bylo zastoupeno zprávami 36, křesťansko-sociálních spolků 33. Sociální spolky tvořily na výstavě zvláštní oddělení ve spolkovém paviloně. Vyloženo tu bylo vše, co se katolického dělnického hnutí českého týče.

Katolicko-politické jednoty pro Čechy a pro Moravu s odbory po různých městech českých a moravských trvají od roku 1870. Mají za účel působiti ve veřejnosti a státu v duchu křesťansko-katolickém. Týž účel mezi dělníky a malými řemeslníky sleduje politický klub katolického dělnictva v Praze. Katolické politické jednoty zastoupeny byly zprávami z 20 míst.

Katolické spolky česko-americké měly své zprávy v americkém oddělení. Fotografie, alba, odznaky byly četné a nákladné. Všecky tyto spolky mají charakter »spolků svépomocných«, což při sociálních poměrech je pochopitelno. K momentu podpůrnému, pojišťovacímu a j. přistupuje u všech moment náboženský vytčením náboženských povinností členův. Většina spolků má jméno českých patronů a světců. Ústřední jednota, spolek pro celou českou Ameriku, má asi 1000 odborů v různých státech. Totéž platí o spolku »Katolický Dělník«. Netřeba připomínati, že katolické spolky česko-americké mají též veliký význam národní.

Antependium z Kutné Hory.