Oddělení kališnické obsahovalo nejstarší tisky evangelické počtem 48, oddělení bratrské nejcennější spisy počtem 25, oddělení exulantské, nejpilnější a nejhojnější, počtem 88, oddělení potoleranční bezmála všecky v tom období vydané. Buďtež uvedeny nejdůležitější a nejcennější spisy. Byla to především krásná sbírka Biblí všech období: (kališn.) Pražská 1488, nejstarší tištěná, Benátská 1506, Severinka 1537 (2. vyd.), Melantriška 1556 (2. vyd.), 1577 (5. vyd.), Nový Zákon 1513; (bratrské): Blahoslavův Nový Zákon s výklady 1568, především pak učitelka učitelů Kralická Biblí šestidílná s výklady 1579—93, vydaná nákladem Jana staršího z Žerotína (v původní vazbě několik výtisků), jejíž titulní list skvostný v obraze podáváme, přední to skvost písemnictví českého a »nehynoucí památka lepotvárnosti jazyka českého«, předstihující i překladem (z původních jazyků) i výkladem a jazykem, úpravou i uměleckým tiskem jinojazyčné Biblí, mající mocný vliv na všechny pozdější i katolické překlady (srv. Herm. Jireček »Biblí Kralická« v Rozpravách 1861, Jos. Šmaha »Kralická Biblí a vliv její na pozdější překlady Biblí českých« v Č. Č. M. 1878—79, Jana Karafiáta »Rozbor Kralického Nov. Zákona« 1878, J. H(ruška) O Biblích českých v evangel. kalendáři Hus 1893, Nový Zákon téže o sobě s výklady 1591, Kralická (2. vyd.) bez výkladu v jednom svazku menšího formátu 1596, nádherný to kus Solinova umění knihtiskařského a vydání přeušlechtilého; (exulantské): Manualník Komenského v Amsterodamě 1658, Nový Zákon v Lipsku 1728, Nový Zákon s Žaltářem v Hali 1744, Biblí 1744, Biblí v Briku 1745, Žaltář 1764, Biblí v Hali 1766, 3. vyd. (exemplář Weghův), Nový Zákon 1782, Žaltář 1783, Biblí v Prešpurku 1787, v Kyseku 1845, v Berlíně 1813 (2. vyd.), Biblí 1831, Růžičkova jubilejní 1863, Biblí nejnovějšího vydání Britickou zahran. společností, jejíž vydání různá hned u vchodu byla vystavena. Dále: Postila Husova 1564 v Praze, 1592 v Norimberce, Chelčického 1522 a 1532, Dikastova 1612, Kancionaly: v St. Jičíně na Moravě 1547, Jakuba Kunvaldského 1572, Tomáše Řešátka vydaný Závětou 1610, (bratrské): 1564, Evančický 1576, Kralický 1594, 1598, 1618, Streycovy Žalmy s notami 1618, Litomyšlský 1588, Komenského kancional Amsterodamský 1650, Veleslavína Historie církevní 1594, Putování svatých 1610, Budovcův Antialkoran 1614, Druhá apologie stavů českých 1618, Psaní k mládeži se dvěma kázáními Komenského, vyd. v Kutné Hoře 1763, Komenského spisy původního i cizího vydání, spisy Elsnerovy, Kleychovy, Liberdovy, Peškovy, zvláště mnoho určených a neurčených špalíčků, majících obsahem modlitby a písně, spisy vydané v sídlech a literárních středištích exul. v Pirně, Drážďanech, Lešně, Žitavě, Amsterodamě, Briku (Břehu), Vratislavi, Laubně, Hali, Berlíně, Lipsku, Prešpurku, Koniášův Index, Císařský patent Karlův proti evangelíkům a formule odstupující přísahy k němu přidaná 1726, Patent Terezianský 1750. (Lit. A. Rezek »Dějiny prostonárodního hnutí náboženského v Čechách« 1887, str. 125) zvláště pak toleranční patent (v několika výtiscích).

Toleranční patent Josefa II. z roku 1781, jehož osvobozující slovo bezděčně přispělo k sesílení českého vědomí a způsobilo nejen nové odvětví české literatury, totiž evangelické, nýbrž i v míře značné oživilo literární snahy mimo-evangelické, nejskvělejší to památka a nejkrásnější čin Josefovy vlády, patent ze dne 13. října, prohlášený na Moravě dne 27. října (v Čechách dne 30. října a pouze německy, později teprv na přísné nařízení dané gubernátorovi českému osobně ve Vídni, kamž byl povolán, také česky), má tuto hlavu a začíná památnými slovy: Cyrkulář Strany wsse-obecného Uwedenj křestianské Tolerance w Markhrabstwj Morawském pod Dátum 27 dne Měsýce Ržjgna Roku 1781 (orel s roztaženými křídly, pod nimiž slova: Sub Umbra Alarum Tuarum) Gegj Cýsařsko-Králowská Aposstolská Milost nasse neymilostiwěgssj dědičo-zemské Knjže a Pán, Pán, přeswědčeny z gedneg Strany z Sskodliwosti wsseho Přinucenj Swědomj a z druheg Strany toho powahžliwého Užitku, genž pro Náboženstwj a pro země z oprawdiweg křestianské Tolerance, powstává atd. (Lit. Gustav Frank Toleranční Patent 1881). Dále tu byla z doby potoleranční řada různých jiných spisů, dále všechny spisy z novější doby po vydání patentu z 8. dubna r 1861, vydané Spolkem Komenského, Comeniem, Kroužkem časopisu Hus, Hoblíkem, Spolkem akademiků, Jeronymem, Spolky mládeneckými, českobratrským družstvem, svobodnou církví, zvláště pak všechny časopisy trvající a zaniklé, trvající: Hlasy ze Siona (1861), Evanj. Církevník (1869), Přítel dítek (1873), Betanie (1882), Evanjelické Listy (1882), Český Bratr (1886), Hus (1888), Posel pokoje (1892), Mladý křesťan (1893), Bratrské Listy (1894) mimo zaniklé.

Písemnictví znázorňovalo na základě lístkového katalogu a provedeného sčítání několik diagramů a tabulek, jež vzdělal B. M.: Veliký sloupcový diagram s rozvojem evangelické literatury, obsahující literaturu od r. 1400—1893 v každém roce barvami roztříděnou dle původu a jakosti, sloupcový diagram obsahující přehled, tři menší diagramy, kruhový o spisech Komenského (počtem 143), sloupcový o nejoblíbenějších knihách dle počtu vydání (Třanovského Cithara, 67 vyd., Horčičky Duchovní jádro 15 vyd., Labyrinth 13 vyd., Praxis 11 vyd. atd.), sloupcový o nejplodnějších spisovatelích dle počtu knih (Komenský 143, Lukáš Pražský 85, Žalanský 34 atd.).

Výsledkem jeví se počet knih: roku 1400—1500: 320 kališnických, 97 bratrských, úhrnem 417; roku 1500 až 1600: 844 kališnických, 542 bratrských, 3 slovenské, úhrnem 1389; roku 1600—1700: 895 kališnických, 290 bratrských, 62 slovenských, úhrnem 1247; roku 1700—1781: 114 kališnických, 113 bratrských, 131 slovenských, úhrnem 358; roku 1781—1800: evang. 117, r. 1800—20 53; r. 1820—47 101; r. 1848 — 59 14; r. 1860—69 67; r. 1870—79 251; r. 1880—89 186; r. 1890—93 111 evang.

Od roku 1400—1893 vědecké spisy: 532 kališn., 544 bratr., 39 sloven., 130 evang., úhrnem 1245; vzdělávací: 1189 kališn., 358 bratr., 131 slov., 649 evang., úhrnem 2327 ; přeložené vědecké: 126 kališn., 30 bratr., 7 sloven., 75 evang., úhrnem 238; přeložené vzdělávací: 170 kališn., 45 bratr., 11 sloven., 42 evang., úhrn. 268; latin.: 155 kališ., 53 bratr., 7 sloven., 1 evang., úhrnem 216; němec: 1 kališn., 12 bratr., 1 slov., 3 evang, úhrnem 17. Úhrnem od roku 1400—1893: 2173 kališn., 1042 bratr., 196 sloven., 900 evangel. = 4311.

K tiskům pojily se rukopisy, psané a malované knihy počtem téměř 200. Byly tu přepisy nejen modliteb a drobnějších spisků, nýbrž i velkých spisů, částí písem, zpěvníků, postil. Zejména: Listiny z bratrského archivu