Předchozí pohled na ORIGINAL | OCR Následující
str. 399

Alšova freska na domě »V ráji« do ulice Karlovy.

Kdyby bývalo možno tímto způsobem zaříditi v prvním poschodí domácnost bohaté rodiny patricijské, v druhém a třetím poschodí znázorniti pak život rodin méně zámožných jakož i komůrky t. zv. »pokojníků«, býval by to zdařilý pendant k životu uvnitř statku v dědině českoslovanské. Ku provedení této dobré myšlénky nedošlo pro nedostatek peněz, pociťovalo se již záhy, že suma 40.000 zl. na stavbu »Malého rynečku« povolená nijak nedostačuje i v tom případě, když by se pomýšlelo u všech domů pouze na zařízení místností jen přízemních. V případě, že by se bylo pomýšlelo zaříditi pouze jeden neb dva domy ve všech patrech, tu by jich stavba již od základu musila býti důkladnou, jinak by se stanoviska policie stavební užívání takového domu ani povoleno nebylo, pak by bylo třeba opatřiti starý nábytek, nářadí, kroje atd., to zase by vyžadovalo mnoho času, jelikož by se originálů as získati nedalo, a vše jen kopiemi nahrazovati se musilo. Zařízení v domech nebylo lze tudíž provésti, proto omezeno se na to, aby jen přízemí domů jako krámů, krčem neb vináren používati možno bylo.

Aby práce projektu rychleji pokračovala, rozdělili se architekti o jednotlivé budovy: gotické měli provésti Cechner a prof. Podhajský, renaissanční Makovec, prof. Stibral a Vejrych, a sice vypracoval projekty Cechner na šestero budov, jeden kostel a branku, prof. Podhajský na šest budov a velkou bránu, Makovec na pět budov, prof. Stibral na pět budov a omřížovanou studnici na rynečku a Veyrych na pět budov. Pro posouzení, jak projekt a jeho jednotlivé části působiti budou, zhotoven v malém měřítku model, načež přikročeno teprve ku plánům v měřítku větším a po malých změnách ku plánům polirním.

Když jsme takto vylíčili, kterak vznikla myšlénka o zbudování Staré Prahy, a jaké byly práce přípravné, přistoupíme k popisu »Malého rynečku«, čili jak se mu dříve říkávalo, »Ovocného trhu«. Popis začneme, vstupujíce do brány na straně východní, budovami na straně polední, pak přejdeme ku straně západní, severní a stranou východní skončíme. Pro snazší orientování se poukazujeme na povšechný plán NVČ. na str. 50.

Branou improvisovanou, jež nás dělí od náměstí Staroměstského, vcházíme do Staré Prahy, na bývalý »Ovocný trh«, celá stavba brány té a poboční části městských hradeb činí na nás dojem opravdovosti; začernalé a stářím omšené kvádry jsou dobře napodobeny, pod římsou vidíme pak malý arkýř na konsolech na vyhledání hlásného.

Brána ta provedena dle návrhu prof. Podhajského.

Čís. 1. Dům »U anděla«, (nyní čís. 460), gotický, jednoposchodní s polopatrem v podstřeší, jehož čásť střech ozubeným cimbuřím zakryta, navrhl prof. Podhajský. Dle Tomkova »Popisu Prahy« patřil dum ten roku 1354 po-věstnému Frenclínovi od věže; později — od roku 1425 — byla tu lékárna, vedle níž se chodilo úzkou uličkou do kostela, v pozadí stojícího.

Čís. 2. slul »U mouřenínů« (tvoří dnes polovici domu čís. 459). Dle návrhu Cechnerova v pozdní či vladislavské gotice provedený, s risalitem v levo nad přístřeškem ven vyčnívajícím. Roku 1428 patřil konšelu Smolařovi, přívrženci Menharta z Hradce.

Čís. 3. »U Hedviku«, (tvoří dnes pravou polovici domu č. 459) patřil Václavu Hedvikovi, krejčímu a konšelu, pod jehož vedením léta 1422 Pražané Karlštejn po několik měsíců obléhali, aby do své moci českou korunu, tam chovanou, dostali. Když v Karlštejně obležení Pražanům maso z kozla po způsobe zvěřiny upravené poslali, domnívali


Předchozí   Následující