@II@2@Neveliký, ale úpravný pavilon, který při jubilejní výstavě obsahoval v sobě výstavu českých peněžních ústavů, posloužil při výstavě národopisné k předvedení pravěkých památek, nalezených v zemích českých, k poučení toho, z jakých prvků a jakými stupni vyvinula se kultura obyvatelstva od nejdávnějších dob až po dobu, kdy zavedení křesťanství v zemích našich dalo jí směr a ráz zcela nový, ráz, který zase na jiných místech výstavy byl obecenstvu předváděn.

A věru výstava » Pravěku zemí českých« úkolu svému plnou měrou dostála! Nebylo hned na celé výstavě pavilonu, jenž by byl býval četněji navštěvován, a neveliké místnosti častokráte nestačily, aby poskytly místa proudu do vnitř se tlačícímu a proudu, který odcházel. Zásluhu toho nese předem předmět sám, který jakkoliv k hlubšímu pochopení vyžaduje přísného oka znatelova, přece pro nejširší kruhy poskytuje mnoho zajímavého. I kdyby nebyly v čele vchodu stály dvě obrovské kostry diluviálních medvědů, byli by jistě návštěvníci výstavy s účastenstvím přicházeli i do tohoto pavilonu, který jim aspoň v hrubých rysech předváděl dávnověkou kulturu dob pohanských, k nimž mysl tak mnohého od mládí zalétá. Máť pojem »pravěku«, »počátků lidstva« sám v sobě mnoho přitažlivého.

Úkolem tohoto oddílu výstavního, k jehož zřízení pracoval zvláštní archaeologický odbor výstavy s předsedou prof. drem. J. N. Woldřichem v čele a jejž z největší části instalovali pí. Vlasta Havelková a MUC. J. Jíra — bylo, jak jsme pravili, předvedení pravěké kultury všech zemí dnes Čechy obývaných, úkol to první svého druhu! Byloť ovšem na minulé výstavě jubilejní uspořádáno také bohaté oddělení předhistorické archaeologie v budově retrospektivní, ale to obsahovalo jen památky vlastní země české. Jsou dále mnohá krásná musea archaeologická v Čechách a na Moravě — ale ty mají opět jen význam více méně lokální. Žádné z nich nepředvádí u bohatším výběru pravěk všech našich zemí! Jelikož však Národopisná výstava českoslovanská celým svým programem vybočila z úzkých mezí jednotlivé země a obemykala celé území, v němž národ český sídlí, přirozeně i oddělení pravěké bylo nutno postaviti na tento základ široký »českoslovanský«, a hledělo předvésti nejen pravěk Čech, ale i Moravy a uherského Slovenska. Obtíže s provedením toho spojené byly však nemalé. Známoť, jak sběratelé památek pravěkých těžko se loučívají se svými často pracně a s nadšením sebranými sbírkami, jak neradi je půjčují! Že se to přece podařilo, za to jest předem děkovati všem těm, již výstavu tuto obeslali, jednotlivcům i musejím a jiným ústavům, jichž seznam uvádíme na konci. Zde ve výstavě především Morava účastnila se s nadšením, s velkou ochotou, a vtiskla také »Pravěku zemí českých« hlavně svůj moravský ráz. Moravská oddělení byla nejbohatší, nejzajímavější; česká poněkud slabší a hlavně z té příčiny, že zde řada jednotlivců a i Museum království Českého účastenství svoje odepřeli z příčin, jež lépe nevykládati.

Celek podával však obraz velmi bohatý, byl dobře spořádán, líbil se lidu a odborníkům domácím i cizím mnoho skytl dobrého poučení. Z obrazu toho vyčísti se mohl asi následující přehled o pravěkých obyvatelích zemí českých a jejich hmotné kultuře.*)