divadelních ochotníků v Kuklenách, Spolek divadelních ochotníků v Karlíně, První divadelní spolek »Pokrok« ve Vídni, Čtenářsko-ochotnická jednota dělníků u Králové Hradce, Spolek divadelních ochotníků v Bohuslavicích, Pěvecko-ochotnický spolek ve Svinné u Litomyšle, Spolek divadelních ochotníků v Mýtě, Spolek divadelních ochot. »Bělohrobský« v Černo-vicích, Ústřední Matice divadelních ochotníků v Praze, Čtenářsko-ochotnická beseda »Tyl« v Prase, Čtenářsko-ochotnická jednota »Žižkovan« na Žižkově, Spolek divadelních ochotníků »Hanka« ve Dvoře Králové, Ochotnické divadlo v Železném Brodě, Ochotnické divadlo v Kolči, Spolek divadelních ochotníků »Jizeran« v Bytouchově, Spolek divadelních ochotníků »Jiří« v Poděbradech, Čtenářsko-ochotnická jednota »Omladina-Osvěta« v Libni, Divadelní odbor zábavního spolku »Lumír« v Srbském Bělehradě a Čtenářsko-ochotnická jednota »Tyl« na Žižkově. Z Ameriky zasláno několik programů českých ochotnických jednot ve Wilber, v Chicagu a jinde.

Avšak nejcennější a nejdůležitější částí výstavy ochotnické byly diagramy, zhotovené na základě odpovědí jednotlivých divadelních spolků, v nichž bylo uloženo vlastně zrno výstavy. Soubor činnosti ochotnické přihlásivších se divadelních jednot je zároveň vážným pokynem pro další snahy českého ochotnictva, přibližným měřítkem vší jeho práce a zároveň strážcem jeho pravých a dobrých cílů. V těchto diagramech byl vyznačen chronologický vznik ochotnických představení v českých městech. Zvlášť zajímavé bylo poukázání, do kdy se hrálo ještě německy v nejryzejších

Pokojík Klicperův.

českých krajích. V diagramech byl také znázorněn repertoir ochotnických divadel od r. 1780—1894. Jinde byla graficky předvedena činnost českého ochotnictva v roce 1893—-1894. Konečně z vyplněných dotazníkových archů vznikl obraz finančních výsledků ochotnických jednot od roku 1780—1894, který však pro svoji velikost a nákladnost nemohl býti diagramaticky proveden a byl otištěn později v »Příspěvcích k dějinám českého divadla«.

Vznik ochotnických divadel je v těsné příčinné souvislosti s prvními pokusy o české představení v Praze. Jakmile se zde ujaly české hry, byl dán živý příklad venkovu, který ihned pochopil, jak mohou býti vlastenecké hry znamenitou vzpružinou celého národního života. A tak začaly se hráti světské hry již roku 1779 v Rychnově n. Kn., v letech osmdesátých předešlého století vzniklo ochotnické divadlo v Semilech, r. 1786 ve Vysokém n. J., ke konci minulého století v Radnicích, r. 1800 v České Třebové, r. 1804 ve Mšeně, r. 1808 v Polné, r. 1812 v Praze. Téhož roku počalo se hráti v Rakovníce a v Žebráce. V Luži, v Rožďalovicích a v Sadské bylo provedeno prvé české představení roku 1815, v Nymburce roku 1816, v tutéž dobu asi vzniklo také české divadlo v Plzni, v Turnově provedeno první představení roku 1818, v Poličce r. 1819, ve Slaném roku 1820. V letech dvacátých začalo se hráti v Brně, v Kasejo-vicích a ve Skuči. V Poděbradech začalo se hráti ochotnicky r. 1821, ve Dvoře Králové r. 1822, v Jablonci n. J. r. 1825. Roku 1826 založeno ochotnické divadlo v Hronově a v Kralovicích, r. 1827 v Berouně, v Nové Pace a v Lomnici n. Pop., r. 1828 počalo se česky hráti v Nových Benátkách, r. 1829 v Hořicích. Také v Hlinsku hráváno již před rokem třicátým. Roku 1830 zavedli studující ochotnická představení v Pacově, v prvních letech třicátých začalo se hráti v Dašicích, r. 1832 založeno ochotnické divadlo v Kardašově Řečici, v téže asi době zahájeny hry v Táboře. Roku 1833 vzniklo ochotnické divadlo v Solnici, v Cerekvici a v Mnichově Hradišti, r. 1834 v Dobrovici a v Pardubicích. Asi uprostřed let třicátých