ného, zemř. r. 1893; řiditele J. E. Kramuela, zakladatele letního divadla na Král. Vinohradech, zemř. r. 1884; řiditele Ant. Muška, zemř. 1875.

Tito i jiní účastníci hereckého života přičinili se dle síly a nadání svého o rozvoj venkovského divadelnictví českého, o čem zevrubněji pojednáno v knize »Příspěvky k dějinám českého divadla«, jižto v srpnu 1895 vydal Divadelní odbor N. V. Č.

Z předmětů v hereckém oddělení vystavených poutaly pozornost mnohé cedule divadelní. K některým poutají se vzpomínky hodné zaznamenání. Cedule benefice Grabingerovy »Amerikánský ženich v Čechách« ze dne 30. listopadu 1851 připomíná první vystoupení Františka Kolára na divadle pražském. K benefiční ceduli Anny Rajské »Strakonický dudák« ze dne 21. listopadu 1847 připojen jest závěrečný účet, z něhož potomstvo se dovídá, že spisovateli dostalo se za Dudáka honoráru (jednou pro vždy) patnáct zl. O dvě léta později jeví se v té příčině pokrok, neboť účet hry »Bitva u Sudoměřic« hlásá, že spisovatel Tyl dostal honorár osmnáct zl.

Jeviště společnosti Kullasovy z r. 1862.

Dle fotografie F. Dvořáka.

Cedule veselohry »Co z toho pojde, když se kůň do slaměného klobouku dá«, která dávala se dne 7. prosince 1851 ve prospěch Jana Kašky, zajímá svým titulem, jenž vlastně zní »Florencký klobouk«. Cedule »Pro každého něco« ze dne 10. dubna 1836 připomíná někdejší hluboké ponížení českého divadla. J. K. Tyl dával k benefici své quodlibet ve dvou odděleních. V pestrém programu byly také výstupy z dramata Shakespearova »Jindřich IV.«, jejž Tyl byl přeložil a úlohu prince Jindřicha hráti měl. Avšak doba pro české představení byla přesně na dvě hodiny vyměřena, od 4. do 6. odpoledne, a program Tylova čestného večera vyžadoval o čtvrt hodiny více. V poslední chvíli řiditel Štěpánek Krále Jindřicha a jiná čísla z programu prostě vypustil, jen aby opona v 6 hodin spadla. Jinak hrozilo divadlu zakročení policie a té Štěpánek více se bál než Tyla, s nímžto dosti ostrý výstup měl. Na věci tím nic nebylo změněno, teprv r. 1842 zřízením Stögrova divadla v Růžové ulici bylo české umění dočasně uvolněno.

Česko-německá cedule historické hry »Výhoň Dub« ze dne 4. března 1832 hlásá první dramatickou práci tehdy 24letého Tyla. Dávala se ve prospěch herce-ochotníka Václava Schmillera a měla dosti slušný výsledek, avšak autorovi se nelíbila. Po představení vzal si knihu domů a hodil ji do plamene.

Vystavena též cedule zcela německá: »Das Brünner Dienstmädchen, oder Das Opfer kindlicher Liebe« — překlad to Tylovy »Paličovy dcery«, jižto herec a regisseur Karel Ruber, někdy člen divadla v Růžové ulici, k své brněnské benefici přeložil a dne 23. října 1848 dával.