Technika. Zakladatelem školy inženýrské byl Čech vlastenecký Jos. Willenberg, jenž se svolením sněmu od roku 1718 přednášel. Roku 1806 změnil se ústav Willenbergů; zřízena polytechnika. Prvý česky přednášel tu prof. R. Skuherský roku 1861, pak Zenger atd. Roku 1870 rozdělena polytechnika v českou a německou.

K vysoké české škole technické, jež od roku 1870 blahodárně v Praze působila, přidružil se nyní samostatný vliv university. A i když ve studentstvu universitním překonáván a překonán byl předsudek, pohlížející přes rameno na kollegy techniky, byla doba usilovné práce osvětové i národní, kterou na čas rozrušoval odlesk politických bojů v národě českém. Koncem bojů těch byl sice pád střediska studentského (r. 1889 rozpuštěn Akademický čtenářský spolek), ale vítězství snah svobodomyslných a porážka snah konservativních.

Roku 1891 studentstvo svobodomyslné se rozdělilo ve dva tábory, pokrokový a neodvislý. Nejnověji (od r. 1895), kdy od pokrokového i neodvislého směru odtrhly se proudy theoretisující, kdy nastává rozvrat organisace studentské, sbližují se jádra obou dávných stran prvé co radikální, druhé co svobodomyslné.

II. Universita. 1. Počet posluchačů a zkoušky. (Průměr z r. 1885—1893.) Roku 1883 bylo všech posluchačů české university 1555, r. 1893 již 2735 (mezi těmi je 7% mimořádných a 6% farmaceutů). Z počtu let posledních lze přibližně stanoviti, že ze sta posluchačů je 43 právníků, 40 mediků, 6 theologů, 6 farmaceutů a 5 filosofů; nejnověji klesl značněji počet mediků. Mezi právníky je posluchačů mimořádných 11%, mezi mediky 5%.

Na německé universitě pražské studovalo v době po rozdělení university asi 400 posluchačů Čechů; počet ten klesal zvolna, tak že roku 1893 byl jen 173. Na universitě vídeňské studuje ročně více než 500, na hradecké ve Štýrsku asi 45, na inšprucké v Tyrolsku asi 18 českých kollegů. Celkem počtem posluchačů řadí se česká universita na místo 15. v pořadí vysokých škol světových, na místo 2. v pořadí universit rakouských (vídeňská universita roku 1893 měla 4904 posluchačů, černovická 281).

Ze 100 mediků nově immatrikulovaných absolvuje jich průměrně 67, doktory se stane 52; ze 100 právníků absolvuje jich průměrně 56, doktory se stane 22; ze 100 filosofů absolvuje jich průměrně 52, doktory se stane 18; ze 100 theologů dostuduje, jich asi 95. Z filosofů absolvovaných koná průměrně každý dvě zkoušky učitelské a z absolvovaných filosofů dostuduje (složením zkoušky státní) asi 77%. — Při rigorosech z těch kandidátů, kteří ke zkouškám se dostavili, propadá mediků 20% (při předběžných zkouškách 7%, při praktických 7%), právníků 8%, filosofů 5%, farmaceutů 20% Z filosofů při státních zkouškách propadá 8%.

2. Poměry hmotné. Dle povolání rodičů ze 100 mediků je jich 35 syny rolníků, 14 řemeslníků, 14 obchodníků, 14 úředníků, 14 učitelů, 4 doktorů práv a lékařů, 3 sluhů a dělníků, 1 stavitelů a inženýrů atd. U právníků dle téhož postupu obdržíme čísla: 28—15—12—22—8—4—6—1 atd. U filosofů rovněž 28—24—6—14—12 — 2—9—0,5. U farmaceutů 19—16—22—18—5—2—2—1 atd. Theologů většina je ze stavu rolnického.

Dle úhrady studijního nákladu: Úplně rodiči je vydržováno 78%, mediků, 66% právníků, 42% filosofů, 93% farmaceutů; úplně vlastním přičiněním se vydržuje 8% mediků, 17% právníků, 37% filosofů; ostatní jsou částečně rodiči atd. vydržováni.

Stipendia. Mezi filosofy je průměrně 19%) mezi právníky 8%, mezi mediky 8% stipendistů. Průměrně (roku 1893) obdrží stipendista filosof ročně asi 342 zl., stipendista právník asi 322 zl. ročně, stipendista medik asi 274 zl. ročně, stipendista theolog asi 195 zl. ročně. Úhrnná suma všech stipendií byla na př. roku 1893 : 67.588 zl.

Podpory (stav roku 1893; v závorce stav roku 1888): Zřídla podpor mediků: »Rigorosní fond fakulty lékařské« 420 zl. (1460 zl.); »Spolek mediků českých« 1448 zl. (334 zl.). Zřídla podpor právníků: »Pomocný spolek nadace Jonákovy« 2130 zl. (2045 zl.), »Randův fond« 121 zl. (75 zl.). Zřídla podpor filosofů: »Spolek pro podporování nemajetných filosofů« 430 zl. (522 zl.). Zřídla podpor techniků: »Nadace Skuherského« 1866 zl. (1931 zl.). Zřídla podpor farmaceutů: »Klub českých farmaceutů« 250 zl. Všeobecná zřídla podpor: »Radhošť« (založen r. 1869), spolek na podporu českoslavanských studujících z Moravy, Slezska a Slovenska na čes. vys. školách v Praze 5681 zl. (4547 zl.). — »Slavia« 562 zl. (předchůdce její A. Č. S. poskytoval posledně ročně 1159 zl.). — Spolky krajinské, náboženské (Jeroným, Spol. česk. akad. Židů) atd. 1000 zl. (800 zl.). Ročně tedy úhrnem asi 13.928 zl. (12.873 zl.). Připočteme-li k tomu úhrnnou sumu stipendií téhož roku (za oba semestry universitní i technické), obdržíme součtem téměř 75.000 zl. Z kratinké pak úvahy vidíme, že kdyby penězi těmito podporováni byli pouze ti, kteří výhradně sami na sebe jsou odkázáni (212 právníků, 88 mediků, 54 filosofů, 30 techniků), obdržel by každý z nich ročně sotva 196 zl. Uvážiti pak dlužno, že je ještě víc než 15% všech posluchačů, kteří z domova mají podporu jen nedostatečnou. .

Kolejné. Roku 1893 zaplatili posluchači university 76.431,54 zl. kolejného. Z toho průměrně platí medici 44%, právníci 37%, filosofové s farmaceuty 18%, theologové sotva 1%. Průměrně z těch, kteří platí celé kolejné, platí za oba semestry medik 42 zl., právník 32 zl., farmaceut s filosofem dohromady (farmaceut více) 60 zl. — Fakulta lékařská osvobozuje od celého kolejného (1891—1893) 12%, od poloviny 11%; fakulta právnická od celého 19%, od poloviny 11%; fakulta filosofická od celého 9%) 12% od poloviny 42% dle počtu všech posluchačů příslušné fakulty.

Kondice a místa mundantská: Z filosofů má 39% kondice, 3% místa mundantská, z právníků má 15% kondice, 8% místa mundantská, z mediků má 10% kondice, 1% místa mundantská.

3. Věk posluchačů. Na vysoké školy vstupují posluchači v letech svých nejhojněji 19., po té 20., po té 18. farmaceuti v letech 20., po té 19., po té 18.