4. Národnost a rodiště (průměr r. 1891 —1893). Na universitě české je Čechoslovanů 97,8%, jiných Slovanů 0,15%, Židů 2%, Němců 0,055%. Dle rodišť je z Čech 87%, z Moravy 11%, ze Slezska 0,4%, ostatní odjinud. Ze statistiky doktorů lékařství (kteráž jedině je zpracována) jest dle promocí na české universitě doktorů z Čech 84%, z Moravy 15%, ze Slezska 1%.

5. Náboženství (průměr r. 1891—1893). Na universitě české je katolíků 95%, evangelíků 2,9%, Židů 2%, pravoslavných 0,1%.

6. Zaměstnání odborné. Ze studentstva vysokých škol pěstuje z mediků 45°/o zpěv, 47% hudba, 33% divadlo, 15% šerm, 9% fotografii, ruštinu 6%, 27% frančtinu, 3% angličinu. V témž pořadí obdržíme procenta u právníků: 41, 44, 26, 15, 9, 7, 27, 2; u filosofů: 43, 55, 27, 8, 8, 19, 53, 11. V »Sokole« (tělocvik) mezi členy ze studentstva je 43% mediků, 25% techniků, 25% právníků, 7% filosofů.

III. Technika. 1. Počet posluchačů a zkoušky. Na vysoké škole technické v Praze bylo v roce 1879 posluchačů 583; maximum bylo roku 1877 (907). Po té klesal počet posluchačů, tak že ku konci let devadesátých (roku 1890 jen 366) byl nejmenší; nyní opět se větší. Roku 1893 je 479 techniků, z nichž je mimořádných posluchačů 6%. Průměrně lze nyní stanoviti, že ze všech techniků je 37% posluchačů inženýrství, 9% posluchačů architektury, 20% Po-sluchačů strojního inženýrství, 24% posluchačů lučby technické a 10% posluchačů z odboru všeobecného. Na německé technice v Praze studuje průměrně 40 techniků českých; na technice německé v Brně rovněž asi 40. Z technik rakouských je česká technika počtem posluchačů na místě druhém (vídeňská 1013 posluchačů, česká 532 v roce 1891).

Techniků je průměrně ročně nově immatrikulováno (1885—1889) asi 96; I. státní zkoušku udělá jen 53%, II. státní zkoušku udělá (dostuduje z nově immatrikulovaných) jen 18%. Ze 100 dostudovaných techniků je 57% inženýrů, 20% architektů, 11,5% strojních inženýrů a 11,5% chemiků.

Na sto posluchačů inženýrství připadá 70, na sto posluchačů architektury 67, na sto posluchačů strojnictví 67, na sto chemiků 69 zkoušek prospěchových. Ze sta nově immatrikulovaných posluchačů inženýrství koná II. státní zkoušku 33, z posluchačů architektů 32, z posluchačů strojnictví 9, z posluchačů chemie 4. Z těch, kteří ke státním zkouškám se dostavili, propadá posluchačů inženýrství 11%, posluchačů architektů 15%, posluchačů strojnictví 15%, posluchačů chemie 7% i procento jinak značně kolísá.

2. Poměry hmotné. Dle povolání rodičů: ze sta techniků je jich 33 syny rolníků, 1 syny stavitelů, inženýrů atd., 15 úředníků, 16 řemeslníků, 11 obchodníků, 4 učitelů, 1 doktorů práv a lékařů, 3 sluhů, dělníků atd.

Dle úhrady nákladu studijního úplně rodiči jsou vydržováni ze sta: 74 technici; úplně vlastním přičiněním vydržují se ze sta techniků 6. — Stipendia a podpory: Počet stipendií na technice kolísá mezi 35—50 (průměr 1889—1891). Průměrně neobdrží technik stipendia ročně ani 180 zl. — Podpory spolků a korporací uvedeny jsou ve stati příslušné u dat z university. — Kolejné, kondice, místa mundantská. (Roku 1891—1892.) Technik platí průměrně ročně kolejného asi 20—25 zl. Od celého kolejného bývá osvobozeno posluchačů 32%, od poloviny 5%. — Z techniků má kondice 16%, mundantská místa 4%.

3. Vek posluchačů. Na vysoké školy vstupují technici nejvíce ve stáří let 18, po té v 19, po té v 17, po té ve 20.

4. Národnost a rodiště. Čechoslovanů je 97,03%, ostatních Slovanů 1%, Židů 0,87%, jiných 1,1%. — Z Čech je techniků 91 %, z Moravy 6,2%, ze Slezska 0,16%, odjinud 2,64%.

5. Náboženství. Na české technice studuje katolíků 92,23%, evangelíků 4,5%, pravoslavných 2,4%, Židů 0,87%.

6. Zaměstnání odborné. Z techniků pěstuje hudbu 42%, zpěv 40%, divadlo 30%, šerm 25%, fotografii 18%, angličinu 8%, ruštinu 8%. V »Sokole« (tělocvik) mezi akademiky je 25% techniků.

IV. Učitelé a přednášky. Roku 1893. (Číslo v závorce značí počet professorů, eventuelně přednášek r. 1884.) Na fakultě medicínské přednáší professorů a docentů v zimním semestru 31 (18), přednášek 62 (23); na fakultě právnické prof. a doc. 18 (14), přednášek 30 (32); na fakultě filosofické prof. a doc. 42 (36), přednášek 88 (71); na fakultě theologické prof. a doc. 8, přednášek 21. — Na technice je professorů a docentů 37 (33), kteří mají přednášek 88 (132).

V. Semináře. (Průměr roku 1891 —1893.) Bohoslovecké fakulty s ohromnou převahou českých kollegů jsou v Praze (149 theologů), v Budějovicích (123 theol.), v Hradci Králové (133 theol.), v Brně (123 theol.), v Olomouci (249 theol.). Z nich ročně vychází průměrně kněží 39, 32, 36, 37, 63.

VI. Spolky akademické. Roku 1848 v bojující řady národa českého vstoupily spolky studentské a všeobecným hnutím svobodomyslným a osvětovým obrozená česká obec akademická soustředila se ve spolku druhdy obávaném i pověstném, ve »Slavii«, jež 11. března 1848 byla založena. Heslem střediska prvého byla slovanská vzájemnost, pěstování slavistiky, řečnictví, tělocviku i zábavy ušlechtilé. Po bok »Slavie« záhy se postavily spolky: Akad. spolek tělocvičný, »Slavie« v Litomyšli, Ostří hoši (později »Moldavia«), Kališníci (později Českomoravské Bratrstvo), politický spolek »Bohemia«, českoněmecké spolky: »Liberalia«, »Hilaria«, »Praga«, »Akademický řečnický a čtenářský spolek«, založený 9. ledna 1849 (ryze českým od roku 1860). Krvavé události svatodušní roku 1848 byly následky