svými studentstvu nejnepříznivější: rozpuštěna legie studentská, rozmeteny spolky akademické, rozpuštěn výbor studentský a čeští akademikové, o nichž Pražané veřejně myslí, »že je nejlíp každého studenta pověsit bez milosti«, sdružují se v jediném ústředním dovoleném »Akad. řeč. a čten. spolku«. A i tato korporace sevřena je přísnou rukou vlády až do roku 1868, tak že státi se musila pouze čtenářskou (od roku 1853 A. Č. S.). Přirozeně tu mladé nadšené snahy soustřeďovaly se v klubech soukromých, jež teprve koncem let 70tých a v prvých letech 80tých. stávají se spolky veřejnými. Na počátku pak posledního desetiletí století XIX. znovu doléhá těžká ruka na spolky akademické, z nichž valná část sice vládou rozpuštěna, ale studentstvem znovu zřízena jest.

1. Ústřední spolky prospívají všeobecnému a společenskému vzdělání v duchu národním a slovanském, pečují

o zájmy všemu studentstvu společné, udržují styky studentstva s veřejností, poskytují členům ušlechtilou zábavu atd. Všeobecným prvým ústředním spolkem byla »Slavie« (1848—1849), po té Akademický čtenářský spolek (1849—1889), rozpuštěný po dlouhých prudkých bojích tehdy, když ideje svobodomyslné byly u většiny členstva patrny. V letech 1876—1880 vzniklo nové středisko kollegů rozhodně svobodomyslných, »Spolek českoslovanského studentstva«, jenž jistě vzpružil život v A. Č. S. poněkud ztrnulém a existovati přestal (rozpuštěn roku 1877, znovuzaložen r. 1878), když

i v A. Č. S. zavládl život více svěží a méně strannický. Nástupkyní A. Č. S. stala se »Slavie«, jež od r. 1869 do r. 1889 výhradně slavistiku a národopis pěstovala. Jen nepatrná část' studentstva smýšlení konservativního soustředila se v nově založeném »Akad. čten. spolku«, proti němuž podnikán boj tehdy jistě spravedlivý, ale daleko více než třeba hlomozný. Velká »Slavie« rozpuštěna roku 1894. Témuž osudu propadlo další středisko »Svornost« (* 1893) r. 1894. Po roce stala se opět zřízená »Slavie« střediskem studentstva. — K těmto střediskům druží se »Spolek pro vystavění akademického domu« zřízený roku 1874 a vládnoucí dnes jměním zl. 46.465,11. — Zemským střediskem v Praze studujících kollegů z Moravy a Slezska je od roku 1873 »Moravská Beseda«, v níž k zájmům všestudentským pojí se snahy, prospěti lidu českému na Moravě. »M. B.« roku 1894 byla rozpuštěna. Nástupcem její byly odbory akademické Národních jednot (pro severovýchodní a jihozápadní Moravu). Nejnověji založena »Moravsko-slezská beseda«. »Opava« je od roku 1893 střediskem Slezanů; má však význam více spolku feriálního. — Důležitým střediskem kollegů ze Slovenska je spolek »Detvan«, založený roku 1882. — Ve Vídni sdruženi jsou čeští kollegové v »Akademickém spolku«, založeném roku 1868. Předchůdcem jeho byly spolky »Slavia«, »Vltava« a »Moravia«. Slovenští kollegové zřídili si zde svůj spolek »Tatran«. — V Brně je střediskem techniků »Akad. čten. spolek Zora«, založený roku 1867. — Českoslovanští akademici horní ve Štýrsku v Lubně zřídili si roku 1876 spolek »Prokop«, jehož předchůdcem byly: »Texas« (r. 1840), »Všeslovanská beseda« (r. 1870). — Vedle těchto středisk založen v Budapešti r. 1878 Akad. spolek slovenský, v Prešpurku slovenský spolek »Naprej« r. 1868 (r. 1820 tamtéž byl zřízen spolek theologů slovenských »Ústav«). V Lipsku je od roku 1878 »Všeslovanský spolek akademický«, v Curychu 1883 založena rovněž všeslovanská »Slavia«.

2. Odborné spolky v prvých dobách nahrazovaly českému studentstvu techniku i universitu. Roku 1848 připomíná se přírodovědecký spolek »Lotos« († 1849). V témž roce ve prospěch literatury hojným odbíráním knih působilo soukromné sdružení »Stálců«, jež roku 1878 stalo se spolkem veřejným. Členů je většina nestudentů. V roce 1861 působiti počal »Spolek pro volné přednášky z mathematiky a fysiky«, zprvu českoněmecký, od r. 1869 v »Jednotu českých mathematiků« změněný. Roku 1863 vznikl soukromý klub chemiků »Isis«, jenž roku 1867 stal se spolkem veřejným a r. 1871 jako »Spolek českých chemiků« spolkem vědeckým Roku 1863 založen klub mediků, po té klub právníků. Postupně vznikají pak spolky: Spolek českých mediků, Spolek českých právníků »Všehrd«, Jednota česk. filologů, Klub přírodovědecký, Jednota českých mathematiků, Spolek filologický, Spolek posluchačů inženýrství, Jednota filosofická, Klub historický, Klub farmaceutů, Spolek posluchačů chemie (na technice), Spolek posluchačů strojního inženýrství. Spolky filosofů nejsou spolky čistě studentskými; ve mnohých nestudenti mají velikou majoritu. — Ve Vídni roku 1879 založený Spolek mediků a přírodozpytců smutně živoří. V Brně působí »Zora«, v Lubně »Prokop«.

3. Krajinské spolky zřízeny byly, aby v prvé řadě pečovaly o rozšíření pravého duševního vzdělání mezi naším, lidem hlavně venkovským; druhým cílem spolků těchto jest (vlastně bylo) podporovati kollegy krajany nemajetné. (Viz přednášky a knihovny venkovské ) — Dle krajů jsou: »Jungmann« (pražský), »Štítný« (táborský, budějovický a písecký), »Jizeran« (mladoboleslavský, jičínský), »Krakonoš« (severovýchodních Čech), »Radbuza« (plzeňský), »Sázavan« se svými odbory v Čáslavi, Kutné Hoře a v Humpolci (čáslavský a jihlavský), »Řip« (Podřipsko), »Krakovec« (západní Čechy).

4. Spolky prázdninové (místní) působí místně v duchu spolků krajinských. Sem náleží: Akad. jednota čtenářská v Jičíně, »Smetana« v Litomyšli, »Budivoj« v Budějovicích, Spolek akademiků kolínských, »Dobroslav« v Hradci Králové. Spolek akademiků chrudimských, »Arnošt z Pardubic«, »Uhlava« v Klatovech, »Chod« v Domažlicích, »Polaban«, v Nymburce, Spolek akademiků z Jindřichova Hradce, Spolek studujících z Poděbradská, »Barák« v Německém Brodě (založen roku 1894), Feriální klub studentstva z Uh. Hradiště a okolí (založen roku 1883), Feriální klub pro střední Moravu v Brně (založen roku 1883), Feriální klub »Palacký« z Valaš. Meziříčí a okolí (založen roku 1883), Feriální klub studujících z Boskovic, Olešnice a okolí (založen roku 1888), »F. K. Barák« na Tišnovsku (založen roku 1884), Akad. feriální spolek severových. Moravy sídlem ve Frenštátě (založen roku 1885), Akad. spolek »Odra« v Moravské Ostravě (založen roku 1892), Akad. feriální klub v Prostějově (založen roku 1893), Akad. odbor Matice hodonské (založen roku 1894), »Haná«, feriální klub studentstva z Olomouce a okolí, Akademický klub v Přerově. — Činnost většiny spolků místních a zvláště veliké většiny klubů moravských zůstává daleko za činností spolků krajinských. Skutečnou prací zvláště vyniká Akad. čtenářská jednota v Jičíně, »Budivoj«, »Haná« a Klub přerovský.