Ze zaniklých spolků místních jmenujeme: »Havlíček« v Německém Brodě (* 1881 a 1891), »Žerotín« (* 1869) na Chrudimsku a Čáslavsku, »Žďár« (* 1878) v Rokycanech, »Zličan« (* 1880) v Kouřimi.

5. Spolky příležitostné působívají ve prospěch místního časového účelu. Tak zřízeny: Komité pro postavení pomníku Prokopu Chocholouškovi (* 1876—1879), Spolek pro zakoupení a zachování rodného domku Fr. Palackého (1878—1879), Spolek pro postavení pomníku V. Šolcovi v Sobotce (1879—1880), Komité pro zřízeni památné desky mistru J. Rokycanovi v Rokycanech (1880—1882). Spolek pro zakoupení rodného domku J. Jungmanna v Hudlicích, (1881), Komité Jablonského k založení pomníku jeho v Kardašově Řečici (1881 —1886), Spolek pro zasazení desky V. Zelenému v Borové (1882), Komité pro postavení pomníku J. K. Tylovi v Plzni (1884), Komise spolku mediků českých postavila náhrobek Purkyňovi na Vyšehradě (1876) a Novotnému v Chuchli. Studentstvo všechno postavilo na Závisti Hálkovi pomník (1875).

6. Spolky podpůrné. Viz čásť úvah všeobecných.

7. Spolky náboženské šíří v prvé řadě zájmy příslušných církví. Katoličtí bohoslovci zřídili si literarní jednoty. V Praze »Růže Sušilova« založena, v Budějovicích »Jirsík«, v Hradci Králové, »Růže Sušilova« v Brně, v Olomouci. Náboženský a podpůrný cíl má »Družstvo Arnošta z Pardubic« (dříve Třebízského) v Praze. Kollegové evangeličtí založili si »Jeroným« (účel náboženský, podpůrný i spolků krajinských). Kollegové Židi založili Spolek česk akademiků Židů v Praze.

8. Odbory spolků národních. Akad. odbor Ústř. Matice školské (zal. r. 1883), Akad. odbor Nár. jednoty Severočeské (zal. r. 1885), Akad. odbor Nár. jednoty Pošumavské (zal. r. 1889), Akad. ústřední odbor Národop. výstavy česko-slovanské (zal. r. 1892), Akad. odbor Národní jednoty pro severových. Moravu a Akad. odbor Národní jednoty pro jihozápadní Moravu.

9. Život, práce a poměry spolků akademických jsou dle příslušných spolků rozmanity. Hlavními prameny vzdělání a činnosti studentské jsou knihovny povšechné, odborné a venkovské, studovny a čítárny spolkové, přednášky a rozhovory, podpory kulturní (sem řadí se podpory národním podnikům, vydání za knihy, příspěvky rozmanitým důležitým korporacím atd.), pořádání podniků národních, zábavy atd. Přiložená tabulka objasňuje poměry členské, počet přednášek, knihoven atd. (V tabulce vyznačen je stav úhrnný anebo stav roku 1893; u A. Č. S. stav roční z roku 1889. Údaje finanční, jak ani jinak býti nemůže, jsou buď průměrné neb přibližně správné.)

Historický přehled pracovníků ve spolcích studentských (zvláště krajinských) zajímavě poukazuje na techniky jako hlavní zakladatele spolků. Po té právníci nabývali převahy. Od počátku let devadesátých medici mají vliv rozhodný a v některých letech vidíme až 92% posluchačů lékařství mezi starosty spolkovými. — Vnitřní život obce akademické vykazuje ve spolcích zápasy různých stran. Od roku 1860 ve studentstvu zuřil boj universitánů s techniky o nadvládu a prioritu; boj ten vyzněl smírem posluchačů university s posluchači techniky. Po roce 1870 vzplanul boj kurie mediků s kurií právníků, později s ostatními všemi kuriemi Akad. čten. spolku; skončil exodem této kurie z A. C. S. a později uznáním požadavků mediků, jimž ve správě spolku dáno požadované zastoupení. Po té odlesk bojů politických zračí se ve studentstvu, jež zvláště v A. Č. S. stále přesněji dělí se v tábor konservativní a svobodomyslný. Po roce 1890 dělí se řady svobodomyslného studentstva i ve spolcích ve stranu pokrokovou a neod-vislou. Právníci k prvé, medici ke druhé se většinami svými přichylují; technici valně bojů těch se nesúčastní a filosofové mezi stranami své názory různě upravují.

Účast studentstva ve spolcích dle oboru studijního je zajímava. Dle počtu posluchačů obou vysokých škol pražských (r. 1893) měli by býti ve 100 členů příslušných spolků studentských 4,5 farmaceutů, 4,5 filosofů, 5 theol., 15 techniků, 34 medici, 37 právníků. Ve skutečnosti ve stu členů spolků krajinských je 0,5 theologů, 1,5 farmaceutů, 4,5 filosofů, 11,5 techniků, 37 právníků a 45 mediků; ve spolcích ústředních 0,2 theologů, 4 farmaceuti, 6 filosofii, 35 mediků, 40,8 právníků. — Spolkového života v Praze vůbec se súčastní (t. j. jsou členy aspoň některého spolku akadem.) ze všech farmaceutů 71%) theologů 72% (v literární jednotě semináře pražského), právníků 77%, filosofů 85,7l%, mediků 87,45%, techniků 88,11%.— Na účely kulturní věnovaly spolky akad. (s odborem Ú. M. šk. a jinými odbory spolků národních) od roku 1848 více než 160.000 zl, ročně pak (r. 1893) asi 8500 zl. — Přednášek uspořádaly spolky ústřední celkem asi 1268, ročně 55. Spolky vědecké celkem 820, ročně 54. Spolky krajinské a místní 1173, ročně asi 122 (ku vzdělání lidu venkovského uspořádáno celkem asi 800 přednášek). Připo-čteme-li k tomu více než 1500 přednášek, uspořádaných od roku 1892—1896 o Výstavě národopisné, obdržíme součet 3500 přednášek (zvěstných); v tom ovšem zařaděny nejsou přednášky spolky náboženských, jichž počet je velmi značný. Venkovské knihovny, zřizované hlavně spolky krajinskými a náboženskými krásným jsou svědectvím činnosti studentstva. Průměrně venkovská knihovna má 90 svazků. (Jsou i veliké knihovny na venkově, jako »Sázavana« v Humpolci, »Smetany« v Litomyšli, Akad. odboru N. V. C. v Orlové ve Slezsku atd.) A odhadujeme-li počet na venkově v různých dobách působivších knihoven na 966, seznáme, že na hranici národnostní vyslala obec akademická bojovat 86.940 knih dobré četby. — Lze tu klidně podepsati slova redaktora Výstavního průvodce akad. životem: »Smíme si živiti v duši myšlénku, že i spolky akademické působily, by se octnul národ náš tam, kde stojí dnes. . .«