Družné Moravě vykázána síň, označená jakožto archiv. Výstavka nevelká, však pečlivou rukou br. Bulína z Brna svědomitě upravená. Velká mapa M.-Sl. O. S. uvádí nám na paměť, že mapy Č. O. S. jsme vůbec neviděli a jest vůbec škoda, že ti, jimž vypracování její bylo svěřeno, úkolu svému nedostáli. Podobně jako v sále tělocvičném vidíme i zde lem tabulkového diagramu jednot moravských, dále diagram Župy středomoravské, diagram, znázorňující procentuální poměr členstva dle povolání a jiný dle věku, dále šestero map sokolských z roku 1870 —1872 —1875—1890 1892 a 1895, seřaděné fotografie praporů jednot moravských, cvičícího členstva v Brně, předsednictva M-S. O. S., Sokola přerovského, dále památníky a statistické údaje jednot ve zvláštních deskách dle žup pečlivě spořádané, fotografie Sokola litovelského, výroční zprávy a pod.

Tak prošli jsme výstavou, jež významu Sokolstva jen prospěla, provázena jsouc sympatiemi široké veřejnosti i užšího kruhu bratrského. Z ní zrodila se myšlénka zřízení Sokolského Musea, jež dnes vládne celou řadou nejlepších

předmětů vystavených. Nechť roste, zkvétá i prospívá věc sokolská, lidem dobré vůle ku potěše, národu na prospěch, Slovanstvu ku slávě. Na zdar!

@II@1@Požární bezpečnost byla dlouho beze vší organisace a ponechána ochotě občanů a nahodilých pomocníků. Větší obce měly také některé pomůcky: stříkačky, koše, žebříky a pod.; konečně byly tu rozmanité řády o ohni, na př. pražský z polovice XIV. století. Nutnost lepší organisace přiměla pražskou obec r. 1853 zříditi placený sbor hasičský. Tento má ovšem náležitý výcvik a v tomto ohledu slouží za vzor ostatním sborům v celé zemi.

Jiné obce ovšem nemohly zařídit si placený sbor hasičský, a vypomoci jim musila občanská obětavost zřizováním dobrovolných sborů hasičských. Po některých nezdařených pokusech vznikl takovýto sbor ve Velvarech r. 1864. Záhy po něm následovaly Roudnice, Kutná Hora, Kolín, Tábor, Milevsko, Sedlčany, Ml. Boleslav, Turnov a j. v. Někde stávající již spolky Sokolské převzaly i úkol sborů hasičských, a tak počítáme, že roku 1870 bylo v Čechách 28, roku 1874 již 107, roku 1877 již 152 sborů (a kromě toho 3 sbory placené). Roku 1876 konal se první sjezd českoslovanského hasičstva v Praze a založena tehdy ústřední jednota hasičská s jazykovou rovnoprávností. Tento útvar obojjazyčný nenalezl přízně a roku 1878 popudem sborů německých zřízena v Teplicích nová zemská jednota. Němci v Čechách měli od počátku a mají doposud hasičství vyvinutější, i spolků i členů poměrně daleko více. Tehdy sbory jejich sloučeny byly již v župy a členem zemské

jednoty mohly se státi pouze celé župy. Jestliže české spolky chtěly zajistiti svým členům podporu v úrazech a nehodách, musily provésti též župní organisaci, což stalo se r. 1879. R. 1891 rozdělila se dvojjazyčná zemská jednota ve dvě samostatné, českou a německou. Vedle zemské jednoty ku podpoře členů založena je i pohřební svépomocná pokladna.

Na Moravě zřízen byl český dobrovolný sbor hasičský nejprve v Třebíči roku 1863, ale po roce zaměnil velení své za německé a teprve roku 1871 vznikl opět český sbor ve Velkém Meziříčí; za to rychle množily se české sbory a organisace provedla se po vzoru z království. Roku 1883 máme již českou ústřední jednotu moravsko-slezskou, vedle ní účel podporovací má též rovnoprávná podporovací pokladna hasičská na Moravě, zařízená zákonem r. 1873, a invalidní fond hasičský, zřízený r. 1893.

Ve Slezsku založen byl první český sbor teprv r. 1879 v Mikolajicích a první česká župa r. 1890; nyní jsou dvě župy, náležející k moravsko-slezské ústřední jednotě.

V Čechách r. 1895 byla ještě řada sborů nesdružených se zemskou jednotou. Roku 1894 bylo celkem v Čechách 1720 sborů, na Moravě 686 a ve Slezsku 55, celkem 2461 sborů s velením českým, čítajících 85.228 členů.

Po jubilejní výstavě r. 1891 zařízeno bylo v Praze zemské museum hasičské. Literatura hasičská počíná již v XIII. stol. řády o trestech, jimiž pokutováni byli žháři a rváči při požáru; dále zachovány jsou ze staré doby řády o hašení, o pořádku při hašení a popisy velikých požárů. Odborná literatura počíná teprv v době nejnovější a obsahuje z počátku jen překlady. Od r. 1878 vychází »Český hasič«, k němuž časem přidružila se další řada časopisů a různých věstníků, mimo to vydávají se hasičské kalendáře. Výstava skýtala mimo zajímavou historickou kolekci hasičského náčiní a hasičského stejnokroje, dále všeliké památky a literaturu hasičskou, fotografie vynikajících členů, zvláště velmi mnoho statistického materiálu velmi pěkně provedeného a jasně znázorňujícího vývoj a poměry českoslovanského hasičstva.