Předchozí pohled na ORIGINAL | OCR Následující
str. 510

rady pražské k slavnostnímu uvítání hostí výstavy na radnici staroměstské a z demonstrace na výstavišti dne 19. května. Od té chvíle na př. vídeňská žurnalistika, jež před otevřením výstavy slíbila — až na dvě výjimky — referovati objektivně o výstavě, postavila se proti výstavě s obvyklým prudkým nepřátelstvím. A ostatní žurnalistika německá za hranicemi buď rovněž tak činila, aneb aspoň hleděla výstavu umlčovati.

Ale i kdyby snad bývalo na ni dolehlo ještě více pohrom a nesnází, Národopisná výstava, toto dílo veškerého národa českoslovanského, překonala je za krátkou dobu 14 dní šťastně a vítězně. V posledních dnech měsíce května změnila se povětrnost v krásné počasí letní a s nastalou vládou slunce — po kterém od otevření výstavy volali z hloubi duší svých i výkonný výbor, i četní podnikatelé i statisíce těch, kdož do výstavy se chystali — nastali skvělí a velicí dnové výstavy. Úchvatným zahájením jich byly svatodušní svátky, připadlé na 2. a 3. června. Těmi vstoupila Národopisná výstava českoslovanská do znamení lesku a slávy, jež jí věrno zůstalo až do jejího ukončení dne 23. října. V těch dvou dnech jako by bývalo sňato zakletí s výstavy: první svátek uviděl 57.360, druhý 36.607 návštěvníků — a od té chvíle valili se do výstavy tisícové a tisícové a počaly ty podivuhodné poutě, výpravy, národní slavnosti a průvody celého národa, kterými dán byl Národopisné výstavě zcela zvláštní ráz a vstaven byl jí na hlavu zářící diadem vítězství slávy i zdaru ještě mnohem většího, než o jakém kdo před tím se neodvážil sníti.

Návštěvy 10, 20 a 30 tisíc za den opakovaly se takořka každou chvíli, dostupujíce nejednou až 50, 60 a 70 tisíc, až zakončily poslední den výstavy vysokou číslicí 82.699 platících osob. Již dne 29. června dosaženo bylo prvního půl milionu návštěvníků, II. srpna prvního milionu, načež při mohutném stoupání návštěvy do 23. října, jímž výstava se uzavřela, číslice návštěvníků výstavy se vyšinula na 2,065.278 osob, jež vstupné zaplatily!

Dobrá, všemu národu svrchovaně prospěšná věc a nezlomné vytrvání českého lidu při jeho velikém a neobyčejném díle, jež on podnikl a provedl jen vlastní silou svojí, triumfovaly tu způsobem nejskvělejším a nejkrásnějšíma se všestranným zdarem mravním i hmotným.

Psáti podrobnou historii Národopisné výstavy česko-slovanské tak, aby v ní jen poněkud obšírněji vylíčeno bylo všechno, co bylo pro výstavu důležité a jí dávalo její zvláštní ráz, co tvořilo její bytost a život, na tomto místě není možno. Nestačilať by k tomu ani kniha ještě jednou tak veliká, jako jest tato. Kdo by chtěl po letech předvésti sobě před duševní zrak celý ten obraz dějův a života výstavního, jehož svědkem byla Praha od 15. května do 23. října roku 1895, nedocílil by toho jinak, nežli že by si sáhl v některé knihovně ku svazkům denních a jiných časopisů z oné doby a pročítal stránku za stránkou všechny ty popisy vystavených předmětů a dále dnův, sjezdů, slavností, přednášek, hromadných návštěv, zábav, událostí atd, atd. Na skrovném místě, jež vykázáno vylíčení průběhu výstavy, možno bohužel uvésti jen suchá stručná data — a jen výminečně, takořka jen na ukázku, připojiti obšírnější

vypsání několika málo dnův a událostí na př. národopisných slavností, které tu poprvé byly prováděny se vzornou věrností a v rozměrech vskutku netušených — na místě dlouhé řady všech těch krásných dnů, které jako pestré sny zníti a skvíti se budou po celý život v duši každého, kdo jim byl přítomen.


Pobití Sasíků (dolní část obrazu dioramatu v paviloně turistů).


Předchozí   Následující