Předchozí pohled na ORIGINAL | OCR Následující

@S@v517

poslanec prof. dr. N. Antoněvič, redaktor O. A. Markov, dr. Dudykěvič, redaktor O. A. Mončalovský, redaktor M. Bilous, dr. Pavěncký, poslanec Barabaš, dr. Humecký a dr. Olejnik — a z Čech Josef Chládek ze Soběslavi, stařec 95letý, jenž uchvácen tím, co stále slyšel o Národopisné výstavě, vybral se z domova a nemaje peněz na dráhu pěšky došel až do Prahy! Byl vysílen a zmořen, ale radost, že »uviděl Národopisnou výstavu českou«, převýšila u něho všechny nesnáze cesty.

V září: Vyslanec republiky francouzské ve Vídni Lozé, redaktor listu »Gil Blas« C. Cerf z Paříže, A. Burtis, redaktor v Osbornu, kníže Dolgorukov, člen ruského vyslanectva ve Vídni, kníže Andrej Lubomirski, kurator Národního ústavu jména Ossoliňských ve Lvově, dr. Stanislav Tomkowicz, redaktor »Czasu« v Krakově, Ad. Strzelecki, tajemník národopisné společnosti ve Lvově, K. Vallet, papežský komoří a velkoalmužník z Paříže, spisovatelka polská Antonie Smíšková (Antoszka), F. J. Jezbera, professor university varšavské, polský spisovatel M. Balucki, professor na College de France v Paříži Louis Leger, ředitel moskevské konservatoře V. Safonov, generální konsul rumunský v Oděsse P. z Mau-rojény, sekretář kr. zemské vlády chorvátské v Záhřebě M. Smrekar, universitní professor D. N. Anučin z Moskvy, redaktor Bronislav Koraszewski v Opoli, kapitán E. Bianchi z Piemontu, místodržitel haličský a pozdější ministerský předseda rakouský Kazimír hr. Badeni, president gen. ředitelství rakouských státních drah a pozdější ministr rytíř Biliński, polský


Plzeňská svatba.

básník Miriam (Zenon Przesmicki), norští palaeontologové dr. Valdemar Weissermel a J. Kiaer z Kristianie, kustos geologického a praehistorického musea v Drážďanech dr. J. Deichmüller, dvorní rada professor dr. Albert z Vídně, jazykozpy-tec Hugo Schuchardt, universitní professor ve Štýrském Hradci, ředitel národopisného oddělení na přírodovědeckém museu ve Vídni Fr. Heger, statkář Z. J. Gvo-zděnovič z Podgorice na Černé Hoře, V. J. Bilič z Mostaru, inspektor M. Mila-šinovič z Bělehradu, prof. university krakovské spisovatel dr. J. Baudouin de

Courtenay, sekční rada a ředitel peštské milleniové výstavy Ede Krisztinkovich a kapelník J. Potměšil ze Samarkandu, se slovinskou výpravou z Lublaně poslanci Ivan Hribar, Fran Muri a Laginja, redaktoři M. Malovrh a dr. D. Majaron, spisovatel Trstenjak a zemský archivář krajinský P. Koblar.

V říjnu: Poslanec slovinský dvorní rada Frant. Šuklje, universitní professor dr. R. Meringer z Vídně, universitní professor dr. Jagič z Vídně, assistent národopisného musea v Hamburku dr. Hagen, dvorní rada prof. Vilém F. Exner z Vídně, redaktor Eugen Farkasház z Pešti, redaktor Ř. J. Kupčenko a polský spisovatel a ethnograf Zikmund Gloger z Varšavy, Arnošt Tarburiech, úředník ministerstva obchodu v Paříži, Barabaut, ředitel východní dráhy v Paříži, a redaktor M. Bekaert z Gentu. — J. kr. V. princezna Tereza Bavorská schválně přijela z Mnichova do Prahy k návštěvě výstavy a prohlížela ji sobě pilně po oba dva dny před uzavřením. Zvláštní radost působilo princezně, že — znajíc jazyk český — mohla ve vesnici mluviti s obyvateli jednotlivých statků a chalup po česku. Výstavou byla okouzlena.

Veliká část zahraničných časopisů buď vyslala do výstavy své korespondenty, nebo dožádala v Praze meškající odborníky a přátely národopisu za popisy výstavy neb aspoň za články o ní. Že všechny české časopisy bez výjimky o výstavě psaly, netřeba ani připomínati.


Předchozí   Následující