Přehled úhrnné návštěvy Národopisné výstavy českoslovanské podává následující tabulka, obsahující dny a počet platících osob.

Spousty lidstva ubírající se k výstavě po mostě Františka Josefa (a částečně po mostě pilotovém) zanechaly v pokladnách obce pražské a v pokladnách tramwaye stopy obci a vlastníkovi tramwaye velmi příjemné. Na mostě Františka Josefa a pilotovém vybráno bylo mostného r. 1893 92.136 zl., r. 1894 91.090 zl. — ale r. 1895 v době Národopisné výstavy 142.045 zl. 52 kr., tedy o 51.000 zl. více než v roce předchozím. Tímto výtěžkem z mostu—vedle něhož připadl obci ještě další přímý velmi značný výtěžek ze vzrůstu potravní daně v roce výstavním — obec pražská nejen uhradila, co výstavě věnovala, nýbrž naopak měla z Národopisné výstavy českoslovanské ještě veliký peněžný zisk, kteréhož jí arci každý z nás přál. A »Pražská tramway« — cizí to podnik, který výstavě ani haléřem nepřispěl a r. 1894 měl jen 525.369 zl. příjmů — stržila v roce Národopisné výstavy 667915 zl., tedy o 142.000 zl. více než v roce předchozím. — Již na těchto dvou okolnostech je zjevno, jakým požehnáním byla Národopisná výstava všem pražským živnostem dopravním, hostinským, potravním, obchodním a j., které jen poněkud s výstavou souvisely.

Kromě výstavy předmětů neživých bylo při Národopisné výstavě českoslovanské nutno, znázorňovat i skutečný život lidu a jednotlivé výjevy života prostonárodního, zvláště zvyky, obyčeje, slavnosti, hudbu, tance atd. O to bylo postaráno dílem trvale — osazením jednotlivých stavení lidmi kraje a kmene, k nimž stavení patřilo — dílem občasně — předváděním jednotlivých obyčejů a slavností, zvláště svateb. Tak osazena byla hospoda valašská celou kolonií Valachů, břeclavská chalupa Slovačkou, hanácký grunt manželským párkem z Hané, opavský statek Slezankami, chodský statek Chody, kopanice a čičmanské gazdovství rodinami slováckými a slovácká krčma Slováky a cikánskou hudbou slováckou. V krčmě slovácké, v hospodě valašské, v »Čičmanech« a na rychtě denně bylo možno slyšet prostonárodní hudbu a zpěvy, často i viděti národní tance — a v Čičmanech slaveny docela dvě skutečné svatby, při nichž věrně se provedly všechny slovácké svatební zvyky a obyčeje.

Ve valašské osadě uspořádáno bylo 7. června »stínání mája« — porážení ozdobné máje, kterou chlapec k 1. máji svému děvčeti před okny postaví — se všemi šprýmovnými vejklady, dodatečným náhlým soudem pana burmistra nad těmi, kteří neprávem si osvojili máji, a konečným tancem a veselím. Dva dny na to uspořádán v rychtě »tanec do věnečka« — a týden před tím, dne 2. června, slavila se v dědině pouť, polo vesnická polo městská s kramáři, komedianty, loutkovým divadlem, zpěváky, dudáky i jinými umělci toho druhu a konečně s několika »muzikami«. Dne 15. června tančeny byly při slavnosti studentské četné národní tance a 17. června konala se za účastenství největšího počtu pražských a předměstských ševců i jiného obecenstva obojího pohlaví slavná, velice důkladně provedená fidlovačka.