Sotva dokončeny hry, vstupoval na arenu průvod 22 párů královniček (z Troubska), které svými bílými šaty a neobyčejně vážným vystupováním tvořily velice účinnou protivu k pestrým krojům valašským i slováckým a ku přirozené živosti obojího svatebního veselí. Vedouce pod praporcem královnu, stanuly královničky pod máji a počaly za zpěvu krásný svůj tanec. Bylo na něm hned z počátku patrno, že není z obyčejných tanců pro zábavu, nýbrž že jest to slavnostní tanec obřadný. Starobylost jeho patrna jest z celého způsobu, jímž se provádí, a nelze ji odčiniti ani křesťanským zbarvením písní jej provázejících. Královničky byly nejpoetičtějším oddílem všech slavností moravských vůbec, a bylo chybou, že nebylo možno před zraky diváků amfiteatr přeplňujících provésti také druhou jich část.

Neboť sotva že dokončena byla část první, vyjela — kýmsi nedopatřením či ukvapením — na arenu jízda slováckých králů, a uhánějíc do kola tryskem, obrátila k sobě veškerou pozornost. Velice efektní výstup jízdy králův utrpěl však značně v první chvíli bázní, která se zmocnila obecenstva o královničky. Neboť těm nebylo oznámeno, že jízda

Jízda slováckých králů, před výjezdem z ostrova Žofínského.

Dle fotografie H. Janouška, člena K. Č. F. A.

králův počne, a chasa slovácká hnala se kolem nich samých s takovou prudkostí a ohněm, že se zdálo nějaké neštěstí nevyhnutelné; ubohé královničky v uleknutí zděšeny s křikem hleděly se koní uchránit, prchajíce k východu amfiteatru. Ku všemu srazili se v jízdě dva koně tak, že jezdci spadli a koně splašení pádili na příč arenou. Ale ve chvíli opět byli chyceni a jezdci na ně vyskočili a zkrotili je. Teprve potom pokračovati se mohlo bez hrozícího nebezpečenství v další jízdě, která svou barvitostí a divokostí vzbudila arci všeobecné nadšení a bouře jásotu a potlesku. Jízdy se súčastnilo 24 mladých Slovákův.

Královničky provedly druhou část svých zpěvů a tanců teprve později pod večer před horáckým statkem v českoslovanské dědině.

Po slovácké jízdě králů vjela na arenu hanácká svatba s celou svou bohatou širokostí, a objíždějíc stržila rovněž všeobecný a upřímný potlesk, jakému se těšily i předcházející části slavnosti. Když svatba opustila vozy — předpokládalo se, že již přijíždí od oddavek z kostela — šli tanečníci s hudbou za výskotu a zpěvu do statku nevěstina a hudebníci přivedli pak z hospody stréce (ženáče). Hosté usadili se za stoly, starší družba přivedl nevěstu, ta přeskočila stůl, usedla vedle staršího družby do kouta, ale po celý oběd nechala před sebou obrácený talíř, nesmějíc ničeho jísti. Při hodech byly tři polívky, krópová, po níž následovalo hovězí maso, lukšová (slepičí) a drškovica. Pak