29. září, kdy v Praze na domě v Nerudově ulici, v němž Jan Neruda bydlel, zasazena byla pamětní deska, přednášel prof. Frant. Bílý na výstavě o životě a literárním významu Jana Nerudy. Dne 12. října přednášeli MUC. Fr. Hamza o obci akademické v národě českoslovanském, univ. stud. Zeman měl výklad v oddělení studentském; prof. dr. Hostinský přednášel v oddělení lidové hudby, prof. dr. Jakubec v oddělení literárním, dr. L. Niederle v oddělení prae-historickém a inž. Janďourek ve strojovně.

Dne 9. července uspořádána byla v oddělení divadelním oslava památky J. K. Tyla, dne 22. srpna v literárním oddělení slavnost V. Beneše-Třebízského. Dne 29. srpna ve středním oddělení Národopisného paláce pamětní slavnost Vojty Náprstka, dne 6. září oslava památky Boženy Němcové. Dne 7. září připevněna byla deska na paměť Vojty Náprstka nedaleko české chalupy a americké residence. Dne 8. září uctěny byly památky. V. Beneše-Třebízského, J. Baráka a Jos. V. Friče. Dne 29. září děla se slavnost v interieuru Jana Nerudy, dne 6. října vzdán hold památce Klicperově, Tylově a Hálkově. Dne 25. září uctěna památka Bedřicha Smetany a okrášleno jeho poprsí na balkoně Národopisného paláce, načež dne 26. konán slavnostní koncert na oslavu 300. provozování »Prodané nevěsty«.

Dne 16. května dával hr. Vladimír Lažanský banket na počest Moravanů a Slezanů, výkonný výbor 15. července banket na počest předsedy výstavy hr. Vlad. Lažanského, 24. července na počest české žurnalistiky, 17. srpna na počest hostí moravských; čestný předseda výstavy hrabě Jan z Harrachů dával dne 18. srpna banket na oslavu císaře a krále Františka Josefa I., výkonný výbor 26. srpna banket na počest úředníků výstavy, 12. září banket na počest Slovinců a Chorvátů, k jichž poctě uspořádán kromě toho také koncert. Dne 25. září děl se banket na paměť Bedřicha Smetany.

Dne 25. května uspořádán byl přátelský večer na počest účastníků sjezdu českých měst; 27. června měl svůj večer spolek »Rozkoš«. Spolek »Hálek« pořádal schůzky svých členů každou neděli a svátek. Dne 8. července beseda »Jablonský« v Praze; dne 21. července děl se třebenický večer, uspořádaný Občanskou besedou třebenickou; společnost »Obec Chroustovice« na Král. Vinohradech podnikala vycházky na výstavu každou druhou středu; dne 5. září večírek obchodního odboru N. V. Č., dne 17. srpna měla schůzi na výstavě ve starém českém mlýně Společnost přátel starožitností českých. Spolek absolventů českoslovanské obchodní akademie v Praze scházel se každou sobotu; Český klub měl pravidelné schůzky týdenní, a dne 2. října sešli se letní hosté podštýnští. Dne 16. října měla přátelský večer Měšťanská Beseda, a Hlahol na Král. Vinohradech a 18. října vědeckou vycházku spolek českých právníků »Všehrd«. Kromě těchto výkonnému výboru oznámených schůzí dělo se ještě velmi mnoho jiných jak od spolků tak od soukromých společností.

Dne 21. července spuštěna byla poprvé světelná fontána, skvostné to dílo, provedené dle návrhu člena výkonného a stavebního výboru architekta Roštlapila.

Výkonným výborem »Národopisné výstavy českoslovanské« bylo uloženo stavebnímu výboru, aby navrhl nějakou atrakci pro večery výstavní, aniž by se opětoval způsob fontány z roku 1891.

V zadní části výstaviště měl se stavěti hudební pavilon. Architekt V. Roštlapil připadl na myšlénku, spojiti tento pavilon s fontánou, i vypracoval ihned skizzu pavilonu s rozvržením střiků ve třech kruzích kolem střechy s delfíny a prostředním střikem osvětlenými s půdy pavilonu, jakož i přepady vody, padající na skleněné plochy přesahující části staré fontány a ve způsobu kaskád do spodního bassinu ústící.

S touto hotovou skizzou přišel do stavebního výboru. Myšlénka se všeobecně líbila, ale pochybováno o možnosti provedení vzhledem k finanční stránce a krátkosti doby. Věci ujal se velmi horlivě architekt p. Schlaffer a podařilo se jeho houževnatému úsilí docíliti povolení výkonného výboru k nutnému značnému nákladu.

Svolána ihned komise znalců sestávající z továrníka inž. Fr. Křižíka, vrchního inž. Živný, inž. Vorlíčka, inž. Pfeffermanna a užšího výboru stavebního architekta Schlaffra a architekta Roštlapila.

Inž. Křižík, který se o novém způsobu uspořádání fontány příznivě vyslovil, byl komisi radou po stránce elektrického osvětlení; vrchní inž. Živna vypracoval zařízení hnacích strojů parních, inž. Vorlíček zařízení strojů pumpovacích s výpočty (velikost a množství vyústění střiků), detailní návrhy vypracoval architekt Roštlapil a stavební část provedena v režii výkonného výboru N. V. Č. pod vedením stavitele Schlaffra. Tak společnou prací této komise podařilo se uvésti ve skutek originální návrh architekta Roštlapila.

Provedení fontány vzhledem na krátkost času a naléhání výkonného výboru, aby této večerní atrakce co možná brzo obecenstvu se dostalo, bylo velice obtížné. S jakýmsi napnutím očekáváno první spuštění osvětlených proudů fontány. Po nemnohých opravách podařila se věc skutečně a docíleno neobyčejného efektu.

Novost myšlénky spočívala hlavně v tom, že použito bohatě osvětlené architektury, ku které pojilo se uspořádání střiků co architektonický doplněk v měnivých formách, z kterýchžto střiků proudy vody barevně osvětlené přepadaly opět přes okraje až dolů do umělého rybníka. Tak v měnivém barevném osvětlení působila voda i architektura ve tmavém nočním pozadí bohatý, v pravdě kouzelný efekt.

Technické zařízení fontány bylo, jak následuje. Podstatou fontány, jak již podotknuto, byl gloriet, který za dne a večera až do spuštění fontány sloužil za hudební pavilon. Dolní těleso glorietu bylo zděno. Střecha zřízena ze železa strop betonový v železných příčkách, krytina střechy a ornamentika ze zinkového plechu. Plochy, na které voda dopadala, zaskleny 14 mm. silnými tabulemi zrcadlového skla. Ve střeše nacházelo se potrubí rozváděcí k jednotlivým