druhům střiků a elektrické reflektory. Střiky bylo možno seřaditi do různých variant, elektrické světlo vsunutými skly různě zbarvit. Podstavec glorietu tvořilo zděné a nyní pozměněné těleso bývalé fontány z jubilejní výstavy. V tomto bylo umístěno potrubí rozváděcí a elektrické reflektory. Přepady na postranních kaskádách napájeny vodou ze střiku dopadající.

Kaskády se daly osvětlit střídavě různými barvami. V bassinu pod fontánou nacházela se ještě s každé strany jedna kombinovaná skupina střiků, kterou bylo možno také různě zbarvenými paprsky osvětlit. Celá fontána řízena byla z rozváděcí budky před bassinem umístěné, z níž bylo lze celou fontánu přehlédnouti. V budce bylo umístěno 8 rozváděcích kohoutů a větrník. Rozváděcího potrubí a různého železného materiálu k tomu náležejícího bylo 40.321 kg, mimo to jeden větrník. Stroj pumpový, který dodával vodu pro fontánu, jakož i parní kotel a elektrické stroje pro její osvětlení byly umístěny v budově, v které se nacházela elektrická stanice výstavní. Stroj pumpový byl zapůjčen Akciovou společností dříve Daněk, Breitfeld a spol. Pro tento stroj postaven zvláštní kotel o 250 m2 topné plochy, dodaný První Českomoravskou továrnou na stroje. Voda tlačena k fontáně potrubím 400 mm a opět zpět vedena potrubím 500 mm délky as 600 m. Elektrické osvětlení fontány zařídila a obstarávala firma F. Křižík v Karlíně.

Z pravidla »hrála« fontána 20 minut, spouštěna jsouc v létě mezi 9. a 1/2 10. hod., v podzimu dříve. Posledního dne výstavy spuštěna byla dvakráte. —

Při otevření Národopisné výstavy uspořádána byla současně výstava hospodářská, jejíž provedení se subvencí výkonného výboru vzala na se Ústřední hospodářská společnost pro království České, a dne 8. září působením téže korporace výstava polních a zahradnických plodin a květin.

Dne 9. července počaty závody kovářů v kovárně českoslovanské dědiny; dne 28. července děly se různé závody athletické. Dne 11. a 12. srpna byly uspořádány dostihy jízdeckou společností Schumannovou, dne 28. srpna závody fiakristů a drožkářů a později závody cyklistů a dne 25. září závody v klusu soukromých majitelů povozů dvou-i jednospřežných.

Koncerty a hudební večery uspořádali »Jednota zpěváckých spolků českoslovanských« (dne 2. a 3. června, 13. července a 20. října), pražský »Hlahol« (8. a 22. června, 6. července, 28. září ve fontáně), »České spolky pěvecké ve Vídni« (30. června), pěvecký kroužek pošumavské jednoty (27. června). Dne 28. září pěvecký kroužek »Tovačovský«, 8. října pražské kvartetto; dne 17. října členové Národního divadla, dne 18. října sbor svatojilský.

Ve Staré Praze uspořádána řada divadelních představení, k nimž vzaty staré hry »Mastičkář«, »Komedie o kupci a jeho nevěrné ženě« »Selský masopust« a »Ženichové«. Dále tam prováděny různé staré hry a zábavy, jako: honění ke kroužku, kassatum, a uvádění beana do života akademického.

V amfiteátru děly se — kromě již uvedených národopisných slavností a závodů — lampionový rej (30. června), cvičení sokolské jízdy (1. července) a dětské hry— dílem při dětské slavnosti pražské— dílem od dětí z Kopidlna dne 29. srpna, dílem od žižkovských dětí, které také provedly tance a některé zvyky národopisné.

Dne 15. září uspořádán byl v amfiteátru — s předchozím průvodem po výstavě — dle návrhu pp Dobruského a Moučky šachový turnaj, který nalezl tak veliké obliby, že se později ještě několikráte opakoval a vskutku pozoruhodný byl. Pověst jeho byla tak veliká, že později podle jeho vzoru zařízen byl podobný velký šachový turnaj r. 1897 v Petrohradě.

Po celou dobu výstavy poskytovalo zábavu jejím návštěvníkům vystupování balonu; podnik tento byl — až na zhotovení balonu v Paříži — ryze český. Balon patřil České společnosti aeronautické a byl řízen českými kapitány Vandasem a Hůlkou. —

Kromě těchto zábav děly se takřka každodenně jiné menší, které všechny registrovati bylo by nesnadno.

Všem těm, kdož o N. V. Č. zvláště se zasloužili pracemi, jež došly na vědomost výkonného výboru, dány byly diplomy a medaille. Medaille jest skvostná umělecká práce sochaře prof. St. Suchardy. Na místě nedostatečného popisu poslouží nejlépe obrazy jejího líce a rubu, na jiném místě tohoto díla podané. Návrh diplomu byl od K. Špilara. Seznamy všech zasloužilých pracovníků, jimž dostalo se medaillí a diplomů, uvedeny jsou v »Dodatcích«.

Psáti obšírně o financích NVČ. unavovalo by snad množstvím číslic a nepřehledností. Nejstručnějším nástinem jich a nejvýraznějším jich obrazem jest pokladničná zpráva NVČ. od počátečných k ní příprav v r. 1891 až do druhého roku po jejím ukončení, totiž do 1. října 1897. Sestavil ji, byv za to požádán, dle posledních nyní již zcela pevně stanovených výsledků účetních, místopředseda NVČ. Arthur Haeussler, jenž měl vůbec vrchní vedení financí výstavních a NVČ. svou mnohou neúnavnou a velice obětovnou prací vykonal služby veliké. Horlivým pomocníkem byl mu zasloužilý pokladník Jos. Ort, který vedl od počátku prací pokladnu. Pouze loterie pořádaná ve prospěch výstavy—o níž šíře promluveno bude v »Dokladech a dodatcích« — měla vedení samostatné, řízena jsouc obětavě Fr. Tallowitzem a Fr. Schlägerem.