Náměstek starosty král. hlavního města Prahy dr. Jan Podlipný vzdal díky »protektoru výstavy, starostovi Č. Gregorovi, jehož slova při zahájení výstavy působila vzněcujícím způsobem na veřejnost, hraběti Vl. Lažanskému, neúnavnému vzornému předsedovi výstavy, F. A. Šubertovi, původci a duši výstavního podniku, místopředsedům prof. dru. O. Hostinskému, A. Haeusslerovi, pokladníku J. Ortovi, jednateli dru. Em. Kováři a celému výkonnému výboru, jehož obětavost a vytrvalost přinesly tolik cti a slávy jménu českému.« — Po vřelé odpovědi hr. Vl. Lažan-ského, jenž děkoval všem, kdož o výstavu si zjednali zásluh, a po slovech F. A. Šuberta, jenž upozornil, že taková organisace lidu českého, jaká se ukázala při výstavě, nebyla tu po celou dobu našeho znovuvzkříšení, prohlásil předseda schůzi za ukončenou. —

Před schůzí Hlavního výboru NVČ. děla se na staroměstské radnici schůze výkonného výboru, v níž odevzdán byl předsedovi výstavy dru. Vlad. hrab. Lažanskému čestný dar — stříbrná to soška, modelovaná od prof. Stanislava Suchardy, neúnavného spolupracovníka výstavy, dle jeho sochy sv. Václava v paláci národopisném. Jménem výkonného výboru oslovil hrab. Lažanského místopředseda Šubert, jenž zvláště vytkl, že »hr. Lažanský nebyl pouhým representantem výkonného výboru, nýbrž skutečnou jeho hlavou, účastně se vytrvale všech prací výkonného výboru od dlouhé doby před otevřením a po celé trvání výstavy a zasahuje nejednou šťastně v její prospěch, když zlými poměry byla ohrožena. NVČ. byla seskupena kolem sochy sv. Václava — a kolem hrab. Lažanského výkonný výbor. Proto podává výkonný výbor hrab. Lažanskému na památku společné a zdárné práce sošku sv. Václava, vytvořenou ze stříbra té země české, jíž byla posvěcena celá výstava.«

Hrabě Lažanský přijav čestný dar a děkuje zaň pravil, že práce jeho byla usnadněna »vzornou horlivostí celého výkonného výboru, v němž každý člen konal rád práce mu přidělené a podřizoval se vždycky, když šlo o prospěch celku«. Ukázav dále na »všestrannou iniciativu, energickou činnost, bystrý přehled a skutečně vůdcovský talent místopředsedy a navrhovatele výstavy F. A. Šuberta«, zmínil se s velkým uznáním »o neúnavných a obětovných pracích místopředsedy A. Haeusslera, jenž s velikou zkušeností spravoval všechny naše finance«, o prof. dru. O. Hostinském, který »svým taktem, svým nadšením na základě svých bohatých zkušeností nám vždy dobrou radu poskytoval a celou vahou své osobnosti všude nám pomáhal«, o pokladníku J. Ortovi, »který již od počátku tak šlechetně a kavalírsky naši výstavu podporoval a po celý čas pokladnu tak vzorně řídil«, o »horlivém a ochotném jednateli dru. Emanuelovi Kovářovi, který ve všech odborech zasedal a všechny četné a rozličné práce s jeho úřadem spojené radostně konal«. Sebe přirovnával řečník k »praporu, kolem něhož byl celý výkonný výbor seřaděn — a tomuto praporu vzdává se dnes ještě jednou čest«. Pohnut děkoval za ni hrabě Lažanský a žádal, aby mu byla zachována dobrá památka po celou ostatní budoucnost.

Když byl starosta Č. Gregor hraběti Lažanskému poděkoval ještě jménem obce královského hl. města Prahy, skončen byl slavnostní akt.

Později usnesl se výkonný výbor věnovati druhý čestný dar místopředsedovi F. A. Šubertovi, a sice podobné album výstavní, jaké bylo podáno panovníkovi.—

Dne 24. října sezval hrabě Lažanský do Měšťanské besedy ku skvělému banketu protektora, čestné předsedy výstavy, všechny členy výkonného výboru, zástupce a vynikající členy ústředních odborů. Hrabě Lažanský připil českému lidu, prof. dr. Hostinský Praze a N. Museu Č., Šubert čestným předsedům a sice přítomnému poslanci K. Adámkovi, dále Arn. hrab. Sylva-Taroucovi, školnímu radovi Fr. Bartošovi, Janu hrab. Harrachovi a předsedovi hrab. Lažanskému, jehož činnost při výstavě byla vzorem činnosti českého šlechtice, A. Haeussler Moravě, Slezsku a Uh. Slovensku, K. Adámek výkonnému výboru a českému lidu, J. Ort české žurnalistice, Al. Štorch F. A. Šubertovi jako původci NVČ., MUC. Hamza jménem studentstva hrab. Lažanskému, prof. V. Dušek velezasloužilému učitelstvu, hr. Lažanský vlasteneckému kněžstvu, Bílek průmyslníkům a řemeslníkům, dr. Lad. Kressl Sokolstvu a cís. rada J. Otto všem umělcům a pracovníkům o Národopisné výstavě českoslovanské, zvláště pak stavebnímu výbou, jenž velikou a namáhavou prací získal sobě právo k trvalé vděčnosti.

Tak skončila veškera pětiletá činnost plným zdarem a úspěchem a proto i plnými harmonickými akkordy a pocity štěstí a radosti, že zdařilo se přes veškery překážky vlastní silou a skvěle všechno, co s počátku velmi mnohým zdálo se býti nemožno a nesplnitelno.

Arci nesnadné a odvážné to bylo. My všickni, kteří jsme společně o výstavě pracovali, dnes ještě ob čas se zachvějeme při vzpomínce, že mohly veliké ty překážky, v cestu jí kladené, udolati i největší sílu a neobmezené nadšení — a zachvějeme se také při vzpomínce, jakým asi dojmem býval by působil nezdar výstavy. Ale tím radostněji zavýskne to v duši hned v následující chvíli, když vzpomeneme sobě na velkolepý zdar a úspěch díla, jež ze skromné setby vzešlo v bohatou takměř netušenou žeň a přineslo tím veliký mravní zisk veškerému národu našemu. —

Díky za to nejvroucnější buďtež Bohu a lidu českému, jenž v dobách pro něj velice teskných — i zevně i v jeho samém středu — našel sebe a obmyv se posvátným nadšením provedl dílo veliké. Nechať týž lid český najde sebe i v příštích věcech vždycky tak, když půjde o věci veliké, a nechať svorné a neoblomné úsilí jeho žehnáno je vždycky týmže — a větším ještě — zdarem, jakým žehnána byla Národopisná výstava českoslovanská!