vanský, dají bohdá, čeho ku provedení výstavy ve příčině finanční třeba bude. Povolením nevelké výstavní loterie snížily by se konečně podstatně příspěvky země i říše na tento kulturně a vědecky svrchovaně důležitý podnik národa našeho. A možná dost, že podnik náš dá podnět ku pozdější národop. výstavě veškerého mocnářství Rakousko - Uherského, kteráž by pak připoutala na sebe pozornost a obdiv světa veškerého; neboť není v Evropě druhé říše, kteráž by se vykazovala tolika různými momenty národopisnými jako naše říše Rakousko-Uherská.

A jakož zemská jub. výstava těšila se všemocné nejvyšší přízni Jeho cís. a král. Veličenstva našeho nejjasnějšího císaře a krále Františka Josefa I., všech členů nejvyššího domu panovnického a vysoké vlády říšské i zemské, není zajisté pochyby, že i výstava národopisná dojíti může na místech nejvyšších nejblahosklonnější a nejmocnější přízně, jakmile jen u trůnu našeho nejmilostivějšího císaře a krále našeho poukázáno bude k odbornému, důležitému a veskrze loyálnímu rázu díla, jež přispěti má nejen ku prospěchu a cti našeho národa, nýbrž i ku zvelebení celé říše Rakouské.

A ve všech těchto věcech, bez jichž předběžného uskutečnění provedení velkolepé národopisné výstavy lidu českosl. mysliti sobě nelze, osmělujeme se my, v nejhlubší úctě podepsaní synové a pracovníci národa českého, obrátiti se v největší oddanosti a důvěře k V. E. (J. V.). Při počátku prací, které podnikáme a ve kterých za nedlouho se súčastní veškerý národ náš silami svěžími a ochotnými, opovažujeme se předložiti tento svůj záměr ku příznivému a v pravdě otcovskému uvážení V. E. (V. J.), jejíž velemocné přízni a ochraně jej odporučiti sobě dovolujeme.

Uvážíc blahosklonně veliký význam zamýšlené výstavy, neračiž V. E. (V. J.) oddalovati od díla našeho svou mocnou ruku, alebrž račiž dobrotivě věnovati mu svou mocnou přízeň a ochranu.

Zdar velikého díla, nejupřímnější dík národa našeho a svrchovaně čestná památka po všechny věky budoucí budou vedle vědomí vykonaného skutku velikého, dobrého V. E. (V. J.) odměnou nejideál-nější za vše, cokoliv V. E. (V. J.) ku prospěchu naší výstavy národopisné ráčí způsobiti.

Máme čest se znamenati V. E. (V. J.) v nejhlubší úctě oddaný Výbor pro národopisnou výstavu česko-

slovanskou:

Bedřich kníže Schwarzenberg, J. Otto, R. Jahn, Dr. Em. Kovář, Fr. A. Šubert.

V Praze, dne 26. srpna 1891.

2. Memorandum podané městské radě kr. hl. města Prahy:

Slavná rado král. hl. města Prahy!

V dějinách naší staroslavné královské Prahy není druhé doby, ve které by za-

stupitelstvo Prahy tou měrou horlivě a obětovně bylo pracovalo ku zvelebení města jako v posledním třicetiletí. Vedle práce a obětovnosti obce a občanstva pražského byli to druhdy králové naši aneb zastupitelstvo země, jejichž nákladem a péčí zvelebována byla města pražská. Nyní však to jest sama obec, která obětmi velikými pečuje o všestranný rozvoj města, jež polohou a stavbami svými patří k nejkrásnějším městům celého světa.

Pracujíce k rozkvětu města, zastupitelstva posledních třiceti let dbala soustavně jednak o zevní úpravu města, jednak o všestranné povznesení jeho obyvatelstva tím, že zakládala četné instituce, směřující k duševnímu i hmotnému pokroku obyvatelstva pražského. Tímto posledním směrem získala sobě obec pražská zásluhy nehynoucí, zvláště vzornou péčí o školství, dále zřizováním neb aspoň obětovným podporováním ústavů uměleckých a konečně stálým soustavným zlepšováním sociálních poměrů tříd, které bez účinné pomoci odjinud nebyly by se mohly povznésti ze svého dřívějšího trudného postavení.

Všechno to, co dosud bylo vykonáno, stálo oběti nesmírné, ale oběti tyto jsou kapitálem, který již nyní každým směrem nese nejkrásnější ovoce, jsa jednou z hlavních vzpružin duševního i hmotného rozkvětu král. hl. města našeho.

Zcela mimořádné jsou také oběti, jež ochotně přinesla obec pražská ku provedení zemské jubilejní výstavy. Bohudík, dnes již každému je zřejmo, že ani ten výdaj nebyl marný. Skvělý zdar výstavy přinesl neobyčejný prospěch nejen celému národu našemu, nýbrž zvláště královskému městu našemu. Pouti statisíců hostí do Prahy přinášejí obyvatelstvu našeho král. hl. města veliký prospěch hmotný a obci pražské nesmírný prospěch morální. Neboť čím většímu nepřátelství jest vysazena naše královská Praha jen proto, že v jejím čele stojí zastupitelstvo české, tím dlužno sobě více vážiti, že statisíce příslušníků všech národů čerpají letos při návštěvě výstavy z vlastního názoru správný pojem o Praze a stávají se tak ochotnými šiřiteli pravdy o kráse naší matičky Prahy a o její pohostinnosti.

Jsouc sobě vědomo všestranného prospěchu, jaký přináší příliv hostů přespolních a cizinců, každé velké město v naší době pečlivě dbá o to, aby bylo navštěvováno co možná nejhojněji. K zabezpečení této návštěvy slouží vedle krásy a památností měst hlavně cenné sbírky, musea, galerie a v posledních desítiletích zvláště výstavy. Z té příčiny jednotlivá města, na př. Vídeň, rok co rok pořádají nějakou výstavu.

My z překrásné zkušenosti letošního roku můžeme vzíti velké poučení a můžeme z ní čerpati oprávněnou naději, že do Prahy putovati budou vždycky četné tisíce hostí přespolních, kdykoliv v ní bude uspořádána nějaká velká výstava, zajímavá svým programem nejširší veřejnosti.

Takovou výstavou má býti v Praze v r. 1893 národopisná výstava českoslo-vanská. Již při nynější zemské jubilejní

výstavě ukázalo se, že ze všech nádherných předmětů, jimiž výstava se vykazuje, přece měly největší přitažlivost věci, spadající v odbor českého národopisu. Uprostřed všech paláců a pavilonů má největší návštěvu česká chalupa. Toť zjev, jenž dává velikou naději ve zdar příští výstavy národopisné právě tak, jako ji dávají nejživější sympathie, jež k zamýšlené výstavě národopisné jsou již nyní patrny v celém našem národě.

Účelem národopisné výstavy česko-slovanské jest podati obraz všeho, co naproti životu jiných kmenů a národů jest charakteristické v životě hospodářského, dělnického a maloživnostenského lidu če skoslovanského.

Cíle toho dosáhne se sebráním a vystavením všeho, co v životě lidu českého spadá do tělovědy, jazyka a duševědy národopisné, dále čím se zobrazují sídla, obydlí, kroje, zaměstnání, zvyky, řády a umění prostonárodní.

Jest tedy potřeba opatřiti vyobrazení co možná největšího počtu jednotlivců kmene českoslovanského dle zemí, krajů, okresů a obcí, zvláště vyobrazení hlav, plastické napodobeniny, praeparáty, podobizny malované a ryté, zvláště fotografie jak jednotlivců, tak celých skupin dětí, mládeže, mužů, žen, starců a stařen. Pro obor jazyka a duševědy nutno opatřiti tabelárické seznamy a diagramy. Sídla, život a práce zobrazena budou mapami, grafickými zobrazeními zemí, krajin, v nichž lid českoslovanský bydlí, statistikou všeho lidu českoslov. vyobrazeními, plány, modely a celými stavbami obydlí rolnických, dělnických a živnostenských, stavení hospodářských, mlýnů, pil, salaší, rychet, dřevěných domů městských atd. s jejich nábytkem, náčiním, potřebami, přístroji a stroji hospodářskými, nádobím a nástroji hudebními. Kromě plánů a pohledů na jednotlivá stavení bude nutno opatřiti plány a pohledy na celé vesnice. Bude nutné provésti nejen několik stavení napodobených, nýbrž i přenésti z různých končin několik zajímavých skutečných stavení, tak jak na určitých místech se nacházejí. Nástroje hospodářské budou vystaveny jednak originály, jednak modely. Pokud se týče modelů staveb, bude nutno si jich zaopatřiti několik set. Seřaděním jich stanou se patrny všechny samostatné motivy staveb prostonárodních, a není pochyby, že z tohoto názoru a podrobného studia budou moci architekti čeští těžiti ve prospěch osobitého stavebního slohu českého a používati toho slohu při stavbách nových.

Kroje národní, jak se dosud nalézají v různých krajinách Čech, Moravy, Slezska a uherského Slovenska, vystaveny budou dle zemí, krajův, okresův a obcí dílem oblečenými figurinami, dílem kroji samými neb jich vyobrazeními. Sem pojmouti dlužno také obleky lidu hospodářského a dělnického, pokud se jeví býti přechodem z krojů národních do krojů moderních, aneb pokud to jsou obleky do práce.