J. F. Hruška soudí, že tři králové nepatří do zvykosloví chodského. Přicházejí na vesnici chodskou v období sv. Tří králů »tži« králové z města v ústroji, jaký viděti na obrázku. Někdy mívají i košile na vrch šatu spuštěné přes kalhoty. Bývají vždy dva, třetí jest dřevěný na nástroji rohatině podobném; tento musí za zpěvu stále dělati poklony, jsa k tomu pobízen klikou, kterou otáčí jeden z »tří« králů, kteří rohatinu drží. Za tři krále strojivají se žebráci z Domažlic. Dárky pro ně jsou jen o něco vydatnější almužna: chléb, vejce i brambory. Zpívají obyčejnou píseň: »My tři králi, my jdeme k vám«*).

Udržují se paměti, že nynější řemeslné, žebravé pochůzky s obyčejnou písní: My tři krále, bývaly po venkově nahrazovány dramatickými výjevy, na způsob divadla upravenými. Vzácný doklad toho zachránil před zapomenutím Aug. Hajný.

V okolí Nymburka**) chodívali tři chlapci »za tři krále« ustrojení. Měli přes šaty mužské košile, obepnuté pasem, na hlavách zoubkované koruny z papíru, polípané zlatými hvězdami, také jinobarevnými proužky, a podobně i pás. Na krku mívali barevné šátky a za pasy houpaly se jim dřevěné kordy. Jeden z nich, jenž představoval krále mouřenínského, byl na tvářích a na čele počerněn. Chodili po vsi od stavení ke stavení. Vstoupivše do stavení, dali pozdravení a hned přednášeli, z části zpívajíce, z části jednotvárně deklamujíce.

Toto říkání jejich skládá se ze tří částí. Předně ze známé koledy »Co to znamená medle nového«, kterou společně zpívají, potom z hry vánoční, kterou nyní sice všichni tři společně deklamují, která však původně pastýři a andělem provozována byla. Jak hra jednotlivým pastýřům a anděli rozdělena byla, snadno lze z obsahu poznati. Poslední část, počínající slovy »Co pak ty tam« jest ukončení známé písně »My tři králové jdeme k vám«, kterou si snad chlapci k původní hře později přidali, aby ji tím k obehůzce po třech králích přizpůsobili.

Všichni: »Co to znamená medle nového, neviděli jsme nebe tak jasného, hvězdy překrásně svítí, něco to musí býti. Ptáčkové libým hlasem zpívají, pastýři o půl noci troubějí; nikdy to nedělali, by o půl noci troubívali. Anděl Páně po oblacích nebeských se snáší, všem kurům andělským radost přednáší: Sláva na výsostech Bohu, na zemi pokoj lidu. xíarodil se nám král o půl noci, země povstala velkou mocí, v Betlémě v jeslích leží, k němu vůl a osel běží. Matička nemá peřin pro něho, vůl a osel zahřívá jeho, Josef kolébá stále to nemluvňátko malé*.

Dozpívavše deklamují. Pastýř : Pospěš, ty, malý Jeníčku, vem tam tu ovčí kůžičku, zahřej to krásné dítě, ať nezmrzne v bídě. Pastýř: Bratře můj, pozoruj, co jsme si před lety povídali, když jsme ty berany pásávali, že se nám narodí Spasitel, všeho světa Vykupitel. Anděl: Gloria in excelsis Deo ! Pastýř: Vzhůru, bratře milý, to není vše v chvíli, anděl Páně zpívá Gloria. Pastýř: Mlč, ty Kubo, stará, šedivá, některá ovce