v stádé zabrečela, a ty myslíš, že anděl Páně zpívá Gloria. Anděl: Pospěšte, pastýři, do Betléma, jen brzy, nečekejte, nemeškejte, ať vás cesta nemrzí! Pastýř: Co pak nás tak voláš, že nám ani spát nedáš, pověz nám medle, co pak tam nového máš? Anděl: Narodil se v jeslích náš Spasitel, Vykupitel, právě o půl noci dnes. Pastýř : Nu, bratře, snad tam také půjdeme, nějaký dárek s sebou vzíti musíme. Pastýř: Já vezmu krajíc chleba, však je ho tam velká potřeba. Pastýř : Já tučného berana, pomůžeš mi ho dáti na má stará ramena. Pastýř : Já Kuba, starší bratr pastuší, daruji děťátku dary malý. Pastýř: Já malý Janek daroval bych piva džbánek, ale džbánek piva nemám, krajíc chleba ti dám. Všichni pastýři: Přijmi tento dárek od nás, Kriste, Spasiteli náš. My se odsud ubíráme, k svému stádu pospícháme. Sem, sem ! k jesličkám pospícháme. Pastýř: Maličko mě poslechněte ! Josef bude kolébat, Maria mu postel stlát. Pastýř : Kde's, ostal, Bárto s dudama, že's nepřišel hned za náma, snad jsťs je nepolámal, když si je do kapsy dával. Všichni pastýři: Tro-níčky nebudeme bráti, nemáme je kam skládati, šesták bude mariáš, jen se všude rozléháš.

Melichar: Co pak ty tam, černý, vzadu, vystrkuješ na mne bradu. Kašpar : Slunce je toho příčina, že moje tvář opálena. Baltazar : Slunce drahé kamení od Krista Pána narození. Všichni: Přejeme Vám šťastný a veselý nový rok. Pochválen buď Pán Ježíš Kristus !

****

Moravské lidové hry tříkrálové (splývají vlastně obsahem s vánočními hrami) sebral vedle starších záznamů u Sušila, Kuldy a jiných Frant. Bartoš. Podává pěkné ukázky, snadno napodobitelné, jak se bavil lid v dědinách moravských světským živlem směšným ve vážných a nábožných výjevech o uctění Ježíška v Betlémě od Tří králů*).

Starší písně a zábavky tříkrálové zachoval z lidového podání moravského Julius Fejfalík. Otiskuje sbírku popěvků tříkrálových na př.:

Koledují na Hané tři králové : Tři králové od východu přišli sme sem v tuto dobu; radujme se, veselme se v tomto novém roce. Tři králové znamenali, keró hvězdu uhlídali: hned na koně sedali, do Betléma só se brali, na krále se ptali; radujme se, veselme se, v tomto novém roce. Král Herodes nechal rozkázat, na dítě se pilně ptat. »Co pak ty tam černý v zadu vystrkuješ na nás bradu ?« Móřenínská zem jest velká, nazývá se Hamerika; Slunce z toho příčina, že jest má tvář opálena! Chudá matička žádala mi postel vedle jesliček, kde leží vůl, osel; Panna Maria kolíbala a nynej, nynej spívala: nynej, nynej, rozmilej, Ježíšku spanilej, nynej.**)