str. 33
Pastýř druhý (vstane): Zdálo se mi, zdálo, že se nebeské oblaky blejskaly, andělé zvučně zpívali sláva, sláva, sláva!
Oba pastýři (přistoupí k Josefovi a Marii.) Pastýř první: O Ty boží stařečku, jak ti říkají? Josef: Moje jméno Josef, tak mne nazývají. 1. Pastýř: A Vy boží matičko, kde pak se narodilo to malé děťátko? Marie: Co pak se na něj ptáte, když mu dary nenesete? 1. Pastýř: A věru my mu dary přineseme, které mu budou šmakovat. Náš Kubíček hrál na housličky, tancovaly jehňátka, také ovečky, kůzlátka. Sláva, sláva!
Tři králové vystoupí. Kašpar: Divná divnost se stala mezi námi, že jsme se lak dohromady sjeli. Nemůžem se doptati o novorozeném dítěti. Melichar: Má rada jest taková, všem pánům služba hotová, bychom jeli k Herodesovi, králi a vladaři tomu kraji. Baltazar: Hned té chvíle tak učiňme, na Herodesa krále se ptejme. Nepochybně že nám poví, o těch novinách vyjeví. Z těch novin se potěšíce, půjdeme Boha chválíce. Tři králové: Jeďme, jeďme a pospěšme a na Herodesa se plejme.
Drabant: Slavní páni! co hledáte, nebo se na krále ptáte. Já jsem jeho služebníkem, lim nejprvnějším drabantem. Králové: Poněvadž vy se přiznáváte, že jeho služebníkem jste, tuto službu nám prokažle, od nás králi takto vzkažte: Že jsou tři králové od východu přijeli sem tuto dobu, že chceme s králem mluviti a v tajnosti rozmlouvati. Drabant: Slavný pane králi! Jsou zde tři krále od východu, přijeli sem tuto dobu, cheou s Vámi něco mluviti a v tajnosti rozmlouvati. Herodes: 1 jdi mi hned pro ně, že je rád spatřím u sebe. Drabant: Slavní páni mohou před krále hned jíti a slavnou poklonu učiniti. Tři králové: Za tu službu prokázanou od nás králi učiněnou nemůže ztracena býti, nýbrž poklonu vzíti (sic). (Přistoupí k Herodesovi). Zdráv buď Herodesi králi v zemi Judské vyvýšený! Toto naše navštívení ať Ti proti mysli není. Herodes: Vítám vás přernilí hosti, neb jste mi podivní dosti. Takových hostů jsem se nenadal, nýbrž bych vás nebyl poznal. Nevím, nevím, kam vaše cesta, nebo do kterého města. Tři králové: My sami cestu neznáme, proto se na krále ptáme. Jasná hvězda na svítání ta nás přivedla až sem. Herodes: Jděte, jděte a pilně hledejte, na novorozeného krále se ptejte, až se vracet budete, mého dvoru ne-opomiňte. Já také dary ponesu a slušnou poklonu přednesu. Tři králové: Zdráv bud Herodesi králi, v zemi Judské vyvýšený! Tobě my se poroučíme, svou cestou se pobereme. Jeďme tedy a pospěšme, snad Syna Božího spatříme.
(Za stěnou vystrčí se zlatá hvězda na hůlce.) Melichar: Aj, lam ta hvězda vychází, veliká záře od ní pochází, zajisté se tam narodil Syn Boží. Tři králové: Hned tam jeďme a pospěšme, snad Syna Božího spatříme. Josef: Pohledni, Panno Maria, to nejsou žádní prostí vojáci. Maria: Pravda, že nejsou žádný vojáci, to jsou udatní jonáci. Jsou to tři králi od východu, přijeli sem tuto dobu. Kašpar: Melichar, Baltazar, tím způsobem i já viděli jsme hvězdu svítit, jasným velmi světlem třpytit. Chceš-li vědět, jak mně říkají, jméno mé jest Kašpar, za krále mě mají. Též Tebe já za krále uznávám, tento chatrný dar Ti dávám, nic jiného nechci, jen spasení duše žádám. Melichar: Vítej mi, Adame a Evo, neb jsme našli