14. Kam pak, králi, cesta vaše, až do Betléma mysl naše. Po té se ukloní, a jeden z nich předstoupí před diváky s pokladničkou, do níž tito peněžité dary udělují. Na to »králi« se odporoučí: »S Pánem Bohem« a »Pán Bůh zaplať.«

V jiné hře tříkrálové zračí se patrný vliv valašský. Hoši zpívají: Přišli jsme k vám tři králové, jsme výborní mudrcové, idem ctiti a chváliti Ježíše Krista do Betléma, Ježíše Krista do Betléma. Herodes král z okna koukal, viděl tři krále z daleka. »Kam pak, králi, cesta vaše?« »Až do Betléma mysl našel« »A co ty tam, černý, vzadu, vystrkuješ na nás bradu?« Co se vám zdá, že jsem černý, vždyť jsem z mouřenínské zemi. Slunce je toho příčina, že je má tvář opálená. Slunce je drahé kamení pro Kristovo narození. Činím svou poklonu! Činím svou poklonu! Všichni tři: Když králové od východu, jak spatřili jasnou hvězdu, hned své koně osedlali a své dary sebou brali, na krále se ptali, na krále se ptali, přijeli k městu tomu, tomuto rečti (?) Betlému, nad ním stála jasná hvězda, co nám to ukazovala, paprskem zjevila, paprskem zjevila. Pobereme krbce na ramence, poběhneme s nima do Betlemce. A co ty ovečky znamenajú, že oni k Betlému pospíchajú. A já jsem váš fusakredy a zapíšu vaše dary, které máme při salaši. Keď sa buček zelená, Valach dosti peněz má, ve dně umí koze pásti, v noci umí koně krásti. Keď sa buček zelená, Valach dosti peněz má. Na rabuvku spolu půjdem a s obuškem státi budem. Keď sa buček zelená, Valach dosti peněz má. — Pak stoupnou všichni do řady vedle sebe a se slovy: »Aj, vy milostiví páni, nemějte nám to za zlé, že jsme k vám přišli s Kristem Pánem. Pochválen buď Ježíš Kristus« ukončují, žádajíce o peněžitý dárek do pokladničky.

Zároveň s »třemi králi« chodí, dle Pischova líčení*) »pastýři«, kteří však nejsou původu místního, jak je patrno z nářečí, ovšem již nečistého, promíšeného živlem polským. Obchůzka jejich shoduje se se znázorněním pastýřů tříkrálových ve zvykoslovném oddělení Národopisné výstavy (viz vyobrazení). Jsou oblečeni v ženskou košili a sukni, mají jako ozdobu přes ramena po pás z tuhého barevného papíru »držáky« (šle), mnohdy různými barevnými výstřižky zdobené. Na hlavě strmí koruna podoby homole cukru, na níž je nalepeno různých obrázků svatých a jiných ozdob. V ruce drží každý hůl taktéž barevným papírem oble-penou. Pastýři postaví se do kola, tváří k sobě, udeří holemi do středu kola a zpívají: 1. Priběželi do Betléma pastýři, pastýři, pastýři, pastýři. 2. Pytali se, co to bendže za dítě, za dítě, za dítě, za dítě. 3. Kterému se vůl a osel klanějí, klanějí, klanějí, klanějí. 4. Tre králové obdaruňky obdali, obdali, obdali, obdali. Valčíkovým krokem vyměňují si místa, od leva na právo vykročivše levou nohou, takže ve středu kola jsou k sobě obráceni zády. Takto dozpívají na obvodě kola tváří k sobě a při počátku nového taktu vždy udeří znovu holemi do středu a učiní další krok. — Dozpívavše předcházející 4 sloky, chodí po obvodě kola za