Chození lidí přestrojených ve zvířata v období vánočním a masopustním.

Daleko od účelu této knihy zavedla by nás snaha, dokazovati srovnávací studií, jak chození se zvířaty, přestrojenými lidmi, v období vánočním a masopustním rozšířeno jest všeobecně po celé Evropě, jak sahá tento obyčej doklady svými do dob dávných přes středověk až do přechodu ke křesťanství, jež marně bojuje se starými přežitky v době zimního slunovratu. Pokřtěný lid staré tradice upravil si a pozměnil z legend o příjezdu světců v této době v celé skupiny obchůzek se zvířaty. Jinde objasnil jsem již tyto obchůzky cizí, slovanské a zvláště české. Tuto přestaneme, oč jde v knize, na vylíčení všech těchto obchůzek zábavných. K masopustním veselostem proto zaraduji tyto zábavy s přestrojenými zvířaty, že počínajíc památkou světce Mikuláše v rozmanitých krajinách československých provozují se tyto veselosti hlavně s koněm bez přesného určení dne, na Lucii, před Štědrým dnem, před Novým rokem, v době Tří králů a odtud až do úterka masopustního. Není tu rozdílu zvláštního. U nás toto období celé, od Mikuláše do Popeleční středy, splývá v celek. Odkazuji k důkladné srovnávací studii J. Ernyeye, k svým článkům, ku výborné práci J. Soukupa a vývodům bájeslovným J. Máchala.*) Slavilo se do polovice IV. sloletí narození Páně v týž den jako sv. Tří králů (6. ledna). Později teprve přeloženo narození Páně o 12 dní dříve na 25. prosince. Celá tato doba od 25. prosince do 6. ledna pokládána byla za jedno sváteční období a působila mocně ve fantasii prvotních křesťanů. Putování sv. Tří králů, jimž tajemná hvězda cestu do Betléma ukazovala, bylo původem rozmanitých zkazek o světcích a nadpřirozených bytostech, jež po způsobu Tří králů po zemi putovaly