str. 86
toho večera brzy se ženské ze světnice ztratí, aby od »kozlů« nebyly po-trkány, i bývají od nich po celém stavení shledávány; dolky nebo lívance se za to toho odpoledne pekou, aby kozlové s bábami aspoň něco měli. Shodují se tyto obchůzky s vylíčeným již »babím večerem« a s Perechtou.*) Třikrálové »kozy« v Dublovicích chodí před svátkem sv. Tří Králů (5. ledna) večer po vsi. Dva nebo tři chasníci přehodí přes sebe širokou plachetku, třeba z postele, aneb i sešité pytle, z nichž vyčnívá hrubě ze dřeva vyřezaná hlava kozí. Hlava tato nastrčena jest na krátké
Obr. 49. Kozel a kobyla s jezdcem ve Lhotě Řešetové. Kreslil prof. K. Rozum.
tyči, ozdobena jest divokým malováním (černé a bílé kruhy okolo očí, čáry na čele a pod.), horní pysk pomoci provázku se pohybuje; červený jazyk, dlouhé rohy a dlouhé, přilepené vousy dodávají koze vzhledu příšerného. Ghasníci, majíce tuto maškaru na sobě, napodobí trkání kozi a mektáni, otvírají pomocí provázku hubu své maškary, a straší děti, jakož i svobodná děvčata po domech. Leckde v hospodě dostanou pivo neb i peníze. Aby všetečné ruce snad nezlomily některé koze přidělaný roh, bývají v rohách zabodány jehly, aneb jsou rohy načernény sazemi, aby všetečka se umazal.**)
*) Fr. Macháček, Český Lid I. V Praze 1892, sir. 600-601. **) Frant. Hrachovec, Český Lid XV. V Praze 1906, str. 158.
|